VYBRAT REGION
Zavřít mapu

K volbám přicházeli také lidé s postižením

Havlíčkův Brod – Nevyhovující vstupy do volebních místností, problém přečíst si volební lístky, cesta za plentu s doprovodem.

10.10.2016
SDÍLEJ:

Marie Heilandová se potýká se zrakovými problémy. Volby pro ni nejsou věc jednoduchá.Foto: Deník/Štěpánka Saadouni

Zdravý člověk si málokdy uvědomí, jaké problémy může mít zdravotně postižený v takové pro nás samozřejmé situaci, jako jsou volby.

Například Marie Heilandová z České Jablonné trpí vadou zraku. „V případě, kdy si chci přečíst volební lístky, mi pomáhá silná lupa. Ovšem rozhoduje i kvalita papíru. Oči se rychle unaví. Ale u lidí, kteří takovou pomůcku nemají, musí pomoci rodina," řekla Heilandová, předsedkyně oblastní odbočky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR v Havlíčkově Brodě.

V současné době slouží a pomáhají lidem s postižením zraku různé pomůcky. Jsou to například skenery, kam může zrakově postižený vložit text a přístroj mu jeho obsah přečte. Ovšem taková špičková technika není zrovna levná.

Problém nastává v situaci, kdy nevidomý žádnou technickou pomůcku nemá a lupa nestačí. Tam podle Heilandové pomůže rodina.

„Technická pomoc funguje nejlépe v situaci, kdy si zrakově postižený může vybrat zvoleného kandidáta z několika volebních lístků a ostatní nechá doma. Horší je to v případě, kdy je třeba na volebním archu jakkoliv škrtat, což je pravidelně v komunálních volbách. Tam vám žádný skener nepomůže," vysvětlila Heilandová. V takovém případě někdo namítne, proč nejsou volební lístky pro lidi se zrakovým postižením nějak upravené, například komentářem v Breillově písmu. „To není zas tak jednoduché. Ne každý nevidomý umí tohle písmo číst a pak jde o to, že by takto upravený volební lístek mohl odporovat zákonu. Navíc si neumím představit, jak by se to provádělo, a hlavně by to bylo drahé," vysvětlila paní Marie s tím, že zrakově postižený, který nemá rodinu, může využít například pomoc někoho ze svazu. Problémy se zrakem má rovněž Hana Fikarová z Lípy u Havlíčkova Brodu, které se čtením volebních lístků pomáhá manžel Václav.

Jednoduchá není ani doprava do volební místnosti. Marie Heilandová cestuje s rodinou automobilem, k volbám jdou všichni společně. Ovšem ani vstup do volební místnosti není někdy jednoduchý.

„Stačí, když se někde šetří a v chodbě před vstupem do volební místnosti je zhasnuto. Pak jsem bez pomoci druhého nemožná," podotkla paní Marie. S takovými problémy se ale nepotýkají jen nevidomí. Nevyhovující vstupy do místnosti, například schody, dělají potíže i vozíčkářům či lidem o berlích. Hendikepovaným vychází maximálně vstříc například vedení radnic v Přibyslavi a ve Ždírci nad Doubravou. Volební místnosti v budově úřadu jsou většinou bezbariérové. Tam, kde jsou schody, lze použít prostorný výtah. Za potřebnými, kteří by cestu do volební místnosti nezvládli, chodí zástupci radnice s volební urnou domů. Například v Přibyslavi to bývá pravidelně tak desítka případů.

Ach, ty schody

Problémy se vstupem do volební místnosti nemají jen lidé s hendikepem, ale i senioři. „Jenom proto, že hendikepovaným nebo seniorům dělá problém zdolat schody do volební místnosti, tak se někdy svého práva vzdají. A zvát volební komisi domů není pro každého taky příjemné. Proto tam, kde si voličů váží, tam volí místnosti s bezbariérovým přístupem. I když to není vždy jednoduché," konstatoval například důchodce Josef Kubát z Havlíčkova Brodu.

Když už má zdravotně postižený vstup do volební místnosti zdárně za sebou, následuje samotný akt, a sice cesta „za plentu."
Jak vysvětlila Marie Heilandová, ani to není pro nevidomé lidi jednoduché. „Ze zákona platí, že za plentu může jít člověk s volebním lístkem sám, nikdo ho nesmí doprovázet, aby se vyloučilo, že doprovod bude voliče ovlivňovat. Ovšem člověk zrakově postižený se bez doprovodu neobejde. Se mnou chodí za plentu manžel nebo někdo z rodiny. V Přibyslavi mě znají, nikdo proti tomu nic nenamítá. Jen jednou se mi stalo, že nový člen volební komise měl námitky a nechtěl mě za plentu s doprovodem pustit," popsala paní Marie konkrétní situaci.

„Pokud toto některý člen volební komise udělá, pak je nepoučený. To, za jakých podmínek může člověk s postižením volit, určuje zákon. Pokud je postiženému bráněno, aby za plentou využil pomoci jiných, pak si může stěžovat například u krajské volební komise," vysvětlil Václav Fikar z Lípy.

Čistě teoreticky by podle laického názoru zrakově postižený člověk bez doprovodu mohl využít při cestě za plentu pomoc člena komise. Ovšem prakticky se to nesmí. Podle volebního zákona ale nesmí člen volební komise pomáhat nevidomým s úpravou volebního lístku, ani jeho vhozením do urny. Pomoci může v tom případě nevidomému jiný volič, ale to je otázka důvěry. Jak ovlivňují tyto různé komplikace účast lidí se zdravotním postižením u voleb, to Heilandová netuší.

Vlastní rozhodnutí

„Myslím, že vliv to nemá. Kdo chce jít k volbám, tak jde. Kdo jít nechce, má většinou jiný důvod než jen zdravotní stav. Samozřejmě mohou se najít lidé, kteří žijí sami, nemají techniku, druhým nevěří, takže volit nejdou, ale těch je minimum," podotkla paní Marie.

Ani voliči pobývající v některém ze specializovaných zařízení, jako je například Domov se zvláštním režimem, nejsou úplně z voleb vyloučeni, pokud jim to nebylo zapovězeno úředně s ohledem na jejich vážný duševní stav.

Například v Domově ve Věži u Havlíčkova Brodu žije asi 80 klientů postižených různými formami demence nebo duševní chorobou. K volbám jich zde podle posledních údajů může jít asi polovina. Zaměstnanci domova s obyvateli o volbách mluví, potřebné záležitosti jim vysvětlí. Možnost volit mají obyvatelé zařízení například v budově obecního úřadu. Kolik jich nakonec k volbám jde, o tom vedení zařízení žádnou statistiku nevede. Volit by mohli i někteří obyvatelé Domova ve Zboží, u Habrů, kde žijí klienti s mentálním a kombinovaným postižením.

Autor: Štěpánka Saadouni

10.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Neprůstřelný je na podzim v krajském přeboru po třech kolech chotěbořský gólman Tomáš Dobrovolný (na snímku), který nepustil míč za svá záda 270 minut. Naposledy to bylo ve Speřicích, kde se s týmem radoval z výhry 1:0.

Soural: Nemá cenu dělat velké závěry, nyní je to o momentálním pocitu

Ilustrační foto.

Hanáci vyhráli také odvetu v Jihlavě

Vražda mezi cizinci: Došlo k ní na ubytovně v Humpolci

Humpolec – První letošní vražda na Vysočině se stala na začátku týdne v Humpolci na Pelhřimovsku. V pondělí časně ráno bylo na ubytovně v Pražské ulici nalezeno tělo pětačtyřicetiletého cizince bez známek života. Muž ležel na chodbě ubytovny. Pomoci mu nedokázali ani lékaři rychlé záchranné služby.

Požár zastavil výrobu v Kronospanu. Firma tvrdí, že šlo o zkrat

Jihlava – Více než deset milionů korun. Taková je bilance sobotního rozsáhlého požáru v jihlavské společnosti Kronospan v ulici Na Hranici v Jihlavě-Bedřichově. Hořela hala, ve které se zpracovávají OSB desky, dokonce musel být vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu. Oheň proto na několik dní odstavil výrobu ve firmě.

V muzeu se bude mluvit o pokladech na Vysočině

Chotěboř – Zajímáte se o poklady? Rádi o nich čtete? Nebo dokonce jste jejich vášnivým hledačem? A jak to vůbec se stavem pokladů na Vysočině vypadá? Odpovědi nejenom na tyto otázky dostanete v úterý 5. září od 17 hodin v městském muzeu v Chotěboři.

Děti si ve žďárském parku hrají v balících slámy

Žďár nad Sázavou - Na šest desítek balíků ze slámy tvoří bludiště na okraji žďárského parku Farská humna. Dočasnou venkovní hernu pro děti tam vybudoval žďárský výtvarník Michal Olšiak.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení