„V přepočtu množství onemocnění na sto tisíc obyvatel zaujala Vysočina druhé místo i v loňském roce," popsala Alena Dvořáková, vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice.

V loňském roce onemocnělo v kraji encefalitidou pět desítek lidí, o tři méně než v předchozím roce. „Klíšťová encefalitida může zanechat trvalé následky. Vloni na jaře například onemocněl encefalitidou mladý muž z Třebíčska. Skončil v rehabilitačním ústavu, špatně mluví a má problémy s pohybem," doplnila Radka Štěpánková z hygienické stanice.

Zatímco počet případů encefalitidy ve statistikách stagnuje, evidují hygienici nárůst počtu lidí, kteří se nakazili ještě donedávna nepříliš známou lymskou boreliózou. „V roce 2012 jsme v kraji zaznamenali 327 případů onemocnění, loni boreliózou onemocnělo 445 lidí," sdělila Štěpánková.

„Není jisté, jestli je důvodem nárůstu případů boreliózy zvýšení počtu infikovaných klíšťat, nebo spíš lepší informovanost lidí o možných problémech. Mám dojem, že se lidé víc hlídají a při podezření jdou častěji k lékaři," soudí Štěpánková.

Proti borelióze neexistuje jiná účinná prevence, než repelenty, vhodný oděv a pečlivé prohlížení po návratu z přírody, vůči encefalitidě se lze bránit i očkováním a právě nyní je nejvhodnější čas. „Očkování proti klíšťové encefalitidě je možné během celého roku, ale výhodnější je očkování v zimních měsících tak, aby byla vytvořena ochrana již na jarní a letní sezonu," uvedla Dvořáková.

Tři injekce pro klid

Očkování sestává ze tří dávek vakcíny. Každá z nich přijde včetně aplikace asi na sedm až osm stokorun, ale lidé mohou žádat o příspěvek od zdravotní pojišťovny. Druhá dávka se aplikuje jeden až tři měsíce po první a třetí pak pět až dvanáct měsíců po druhé. „V teplých měsících lze aplikovat druhou dávku už po dvou týdnech, aby byla rychleji navozena ochrana proti encefalitidě. Po třech až pěti letech je nutné přeočkování jednou dávkou," vysvětlila Dvořáková.

Očkovat by se podle ní měli všichni lidé bez rozdílu věku, kteří pobývají v přírodě, ale třeba i v městských parcích. „Nejvíce nemocných v poslední době zaznamenáváme u lidí přes padesát let, u starších lidí dochází častěji i k závažným komplikacím," dodala epidemioložka.

Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny drží Vysočina druhé místo v zemi nejen v počtu lidí, kteří onemocní encefalitidou, ale i v počtu očkovaných proti této nemoci. „Na Vysočině loni požádalo o příspěvek na očkování proti encefalitidě 1 226 lidí, kterým pojišťovna vyplatila více než osm set tisíc korun," uvedl mluvčí největší české zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

Vakcíny proti encefalitidě jsou k dispozici například v očkovacích centrech, ale lidé uspějí třeba i u praktických lékařů. „Jsou lidé, kteří se přijdou poradit, ale většinu zájemců tvoří ti, kteří jsou již rozhodnuti a vědí, co chtějí," uvedl Petr Svačinka, který provozuje ordinaci cestovní medicíny a očkování v Jihlavě.

Podle mluvčího zdravotní pojišťovny vzrostl loni zájem o očkování více než trojnásobně. „Kvůli teplému počasí byla klíšťata aktivní také v prosinci a v lednu, což jindy neplatilo. S tím souvisí i prakticky celoroční hrozba nemocí, které klíšťata mohou přenášet," uvedl Tichý.

Nejvíc nemocných encefalitidou bylo loni v moravské části Vysočiny. Na Třebíčsku se objevilo patnáct případů, na Žďársku čtrnáct a na Jihlavsku třináct. Naproti tomu na Havlíčkobrodsku bylo šest nemocných a na Pelhřimovsku pouze dva. Také boreliózy bylo loni nejvíc na Třebíčsku, a to 151 případů.

Kritická místa u řek

Epidemiologové navíc evidují takzvaná přírodní ohniska nákazy, kde se ve velkém počtu nacházejí klíšťata přenášející virus encefalitidy. „Například na Žďársku k nim patří hlavně Bystřicko, především v okolí toku řeky Svratky táhnoucím se dále až k brněnské přehradě, a pak Velkomeziříčsko kolem řek Oslavy a Balinky," uvedla Renée Mašová ze žďárského územního pracoviště krajské hygienické stanice.

S klíšťaty, a to i infikovanými, je však možné se setkat i ve vyšších nadmořských výškách. „Dříve se jako hranice výskytu klíšťat uváděla hranice šesti set metrů. Nyní se však ví, že že klíšťata mohou být i v tisíci metrech nad mořem, někdy i výše," řekla Mašová.

----------------------

Vycházka se psem přinesla i nemoc

Před několika lety onemocněla lymskou boreliózou také Věra Rodová z Humpolce. „Klíště mě napadlo zřejmě při venčení psa někde na louce," řekla Rodová.

Když vycházela z domu, nenapadlo ji, že by ji při procházce, kterou absolvuje každý den, mohlo napadnout infikované klíště. „Nijak jsem se nechránila. Ale říká se, že klíšťata odpuzuje pivo. Mně se to stalo v roce, kdy mi pivo nějak nechutnalo, a tak jsem ho vůbec nepila. A klíště se mě hned chytlo," svěřila se Rodová.

Po vycházce se psem ucítila na noze svědění a zjistila, že se k ní přisálo malé klíště. Okolo něj byl velký flek, bílý, kolem dokola zarudlý. „Začala jsem také cítit horko a zimnici. Reakce byla strašně rychlá," popsala své nepříjemné zkušenosti žena. Ihned se vydala na pohotovost, kde klíště vytáhli. Pak jsem šla k praktické lékařce a ta mi nasadila antibiotika. „Lékaři mi řekli, že mám typické příznaky boreliózy," sdělila žena.

Když antibiotika dobrala, šla pacientka na odběr krve. Podle rozboru lékaři zjistili, že už je v pořádku. „Myslím si ale, že se na mě nemoc podepsala. Od té doby víc zapomínám a bolí mě klouby. Na dalším vyšetření jsem už ale nebyla," popsala VěraRodová.

Po dobrání antibiotik si pro jistotu koupila ještě tinktury z pupenů břízy, topolu a podobně a jeden měsíc je užívala. „Musím ale říct, že ani po téhle zkušenosti jsem nezačala repelenty používat. Věřím, že už na mě klíšťata nepůjdou," uvedla Rodová s tím, že od té doby klíště opravdu neměla.