Přírodní zahrada se nachází jihovýchodně od centra  města při turistické cestě do známé Foglarovy Zlaté zátoky, a má dokonce speciální certifikát.

„Kdo očekává, že uvidí na ploše asi čtyř čtverečních kilometrů krásně posekaný anglický trávník, bude zklamán," říká Břetislav Dvořák z odboru životního prostředí města Ledeč nad Sázavou.

Projektantkou díla je Markéta Majorová. „Přírodní zahrada si za svůj vzor bere skutečnou přírodu a snaží se jí přiblížit," vysvětluje Majorová. V praxi to znamená, že do života přírodní lokality bude člověk zasahovat jen minimálně. Sečení trávy bude probíhat pouze dvakrát ročně, aby mohly různé naseté druhy rostlin svobodně kvést. Náhodným návštěvníkům může taková zahrada připadat místy jako neuspořádaný divoký kout přírody, kde leží zbytky listí, rostou kopřivy lopuchy.

Podle Břetislava Dvořáka jde o záměr. Na pohled divoká zahrada vytváří přirozené prostředí pro různé živočichy. Někdy při tvorbě těchto stanovišť  pomáhá člověk.

„Jedná se například o broukoviště nebo takzvané ještěrkoviště, což je uměle vytvořený úkryt poskládaný z kamenů, sloužící ještěrkám a hadům. Ve vstupu do zahrady je umístěna informační tabule, na které si každý návštěvník může přečíst o zahradě daleko více," upřesňuje Dvořák.

Zahrada má svůj zvláštní certifikát

Rekreační účel zahrady je podtržen navíc ohništěm, umístěným přímo v srdci samotné zahrady, kde je možné posedět a občerstvit se.

V zahradě bylo vysázeno několik desítek vzrostlých stromů a stovky keřů a rostlin. Přírodní zahrada v Ledči nad Sázavou má dokonce certifikát, kterým byla zařazena do projektu Přírodní zahrady bez hranic v rámci programu Evropské územní spolupráce, který české a rakouské ekologické organizace uskutečnily v letech 2009-2012. Kraj Vysočina – Fond Vysočiny, který celou akci podpořil, provedl také závěrečnou kontrolu zahrady. „Nebyly při ní zjištěny nedostatky," zdůrazňuje Dvořák.

Přírodní zahrady, novinka, která do České republiky dorazila především ze sousedního Rakouska, mají svoje příznivce i odpůrce.

„Přírodní zahrady vznikly v Anglii jako zoufalý pokus o změnu myšlení lidí, kteří se domnívali, že zelený nízký trávník se skupinkou jehličnanů, trvalek a keřů je to nejlepší, co lidstvo vymyslelo. Ze zahrad zmizeli motýli, brouci, ptáci a najednou bylo tak nějak smutno.Všechno to takzvaně přírodní je jen otázka módy, která časem přejde. Myslím, že na vytvoření přírodní zahrady stačí nechat pozemek ladem a netýrat ho každou chvíli sekačkou. Příroda si poradí sama," míní nadšený amatérský zahrádkář Oldřich Junek z Havlíčkova Brodu.

Módní záležitost

„Přírodní zahrada? Další zelené zvěrstvo, které nás má vrátit do doby kamenné, to vše opět zabalené do líbivých hesel a ještě se na tom přiživí hejno lidí, kteří budou rozdávat certifikáty. Nevím jak komu, ale mně se  kopřiva na zahradě nelíbí, a proto ji tam budu hubit, stejně jako hromadu dalších plevelů," míní paní Marie z Havlíčkova Brodu.

Návrat k přírodě se v poslední době stává opravdu doslova módní záležitostí. Vlastní přírodní zahradu má základní škola v Oudoleni na Chotěbořsku. „Na školní zahradě s dětmi budujeme stanoviště, která by přilákala živočichy do zahrady a nabídla jim dostatek potravy a vhodné místo k životu. Jedním z nich je například  broukoviště," informuje učitelka Dagmar Losenická. Přírodní ovocný sad, který by měl růst bez velkých zásahů lidské ruky, vysázeli nedávno dobrovolníci nedaleko obce Hřiště u Přibyslavi. Projektům přírodních zahrad se dlouhodobě věnuje ekologická společnost Chaloupky.

„Chaloupky se dlouhodobě věnují přírodním a školním zahradám. Navrhujeme zahrady, učíme v nich učit, publikujeme, pomáháme školám psát projekty zaměřené na tvorbu a obnovu školních zahrad a pozemků. Pořádáme workshopy a certifikujeme přírodní zahrady v Kraji Vysočina," informuje společnost Chaloupky. Zájemcům o vybudování přírodní zahrady pošle společnost dokonce svého vlastního architekta.

Aby Chaloupky mohly ukazovat, co všechno v přírodní zahradě jde a nejde, budují postupně vlastní přírodní zahrady. Ta první je v Kněžicích na Chaloupkách, další je zahrada v Horní Krupé, Balinách a Zašovicích i uprostřed Velkého Meziříčí.