To jsou hlavní úkoly Lesního družstva ve Štokách. To v současné době tvoří osmatřicet členů, výhradně jde o města a obce, a hospodaří na 4 667 hektarech lesní půdy v okresech Havlíčkův Brod a Jihlava. Uvedenou výměru pokrývají z devadesáti procent smrkové porosty.

Družstvo každoročně vytěží a prodá kolem jedenatřiceti tisíc kubických metrů především smrkového dřeva. Dalších devět tisíc kubíků dřeva, které družstvo dále prodává, vykupuje od drobných vlastníků. V jejich lesích také v mnoha případech smluvně hospodaří.

„Našimi největšími obchodními partnery jsou Stora Enso, Kronospan, Wood Paper a celá řada dalších podstatně menších odběratelů," uvedl ředitel družstva Milan Fíla. Ten také poznamenal, že se podnik nově zapojil do internetových aukcí. „V prvních měsících letošního roku jsme touto formou prodali, a to za opravdu velmi výhodných podmínek, již pět set metrů kubických dřeva," řekl Fíla s tím, že do aukcí bude družstvo vstupovat i nadále.

Výkupní ceny smrkové kulatiny jsou v současné době příznivé a stále rostou. Poptávka dřevozpracujícího, stavebního a nábytkářského průmyslu, a to nejen tuzemského, ale i zahraničního, převyšuje nabídku. „Roční těžbu bychom mohli navýšit ještě o dalších dvanáct tisíc kubíků, což je zcela v souladu nejen s naším lesním hospodářským plánem, ale také lesním zákonem, který nám kromě jiného stanovuje i celkovou výši těžby. Máme na to potřebné kapacity i lidi," pokračoval Fíla.

Jedlím se nedaří

Stav lesů, v nichž štocké lesní družstvo hospodaří, je dobrý. Loňská vichřice, která ve velkém devastovala lesní porosty v jiných částech Vysočiny, se jim naštěstí vyhnula. Větší problémy neměli lesníci ani s kůrovcem či jinými škůdci.

Porosty družstvo také systematicky obnovuje. Ročně vysadí, a to na ploše patnácti hektarů, na osmdesát tisíc kusů sazenic smrku a takzvaných melioračních dřevin, především pak buku a jedle. Podíl řízené výsadby nicméně dlouhodobě klesá. „Zvyšuje se totiž podíl přirozené obnovy porostů," vysvětlil ředitel Fíla a v souvislosti s výsadbou pochválil Kraj Vysočina za jeho dotační politiku. „Ne všechny kraje v republice jsou k lesním podnikům ve věci výsadby tak vstřícné," ocenil Fíla.

Bukům se v oblasti Štoků daří dobře. O jedlích se to ale říci nedá. Na otázku, proč je tedy družstvo vysazuje, Fíla odpověděl, že to je z důvodu druhové pestrosti lesa. „Nebudeme si ale nic nalhávat, ekonomický přínos z prodeje bukového a jedlového dřeva je diskutabilní. Parametrů, které dosahujeme při obchodu s dřevem smrkovým, tyto dřeviny nikdy nedosáhnou," konstatoval Fíla.

V Lesním družstvě ve Štokách pracuje v současné době zhruba třicet lidí. Sezonní pracovníky nebo brigádníky podnik nezaměstnává. Plných devadesát procent všech prací zajišťuje družstvo vlastními kapacitami. Zbytek pro něj obstarají smluvně najatí živnostníci. Patří mezi ně i ti, kteří stahují kulatinu s koňmi. „Jsou samozřejmě místa, kam se s moderní technikou, především našimi harvestory, nedostaneme," řekl Fíla a připomněl, že strojový park družstva prošel v posledních letech modernizací.

Do „flotily" přibyly dva harvestory a dvě vyvážecí soupravy. Tuto techniku, která dokáže zajistit až devadesát procent roční těžby, družstvo získalo i díky dotaci z Evropské unie. Její výše dosáhla čtrnácti milionů korun. Kapacita těchto strojů je vskutku výjimečná. Ilustruje to například skutečnost, že jeden harvestor dokáže v průběhu jedné směny pokácet a zpracovat až tři sta kubických metrů dřeva.

Bezzubá justice

Letošní rok bude s největší pravděpodobností rokem suchým. Nedostatku vláhy se obávají lesní podniky stejně jako podniky zemědělské. „Mírná zima s nedostatečným množstvím sněhu se může v lesích skutečně negativně projevit, a to hned několika způsoby. Jednak vyšším výskytem kůrovce, jehož jednotlivé vývojové fáze budou podstatně rychlejší. Dále hrozí, že dobře nevzejdou sazenice jehličnatých a listnatých stromů a zapomenout nesmíme ani na nebezpečí požárů," vyjmenoval Fíla. Ten také poznamenal, že sucho se může promítnout i do vyšších nákladů souvisejících se zavlažováním a dopravou vody do lesních školek.

Starost s počasím ale není to jediné, co lesní hospodáře ve Štokách trápí. Vrásky na čele jim dlouhodobě dělají bezohlední čtyřkolkáři, stejně tak návštěvníci, kteří si les pletou se skládkou, a to doslova a do písmene. Čas od času se jim „ztratí" vytěžené dřevo nebo jednotlivé vzrostlé stromy, které si zloději vyhlédnou, pokácí je, zpracují a odvezou. „Krádežím dřeva se snažíme předcházet především včasným odvozem kulatiny z lesa, umisťováním fotopastí a samozřejmě spoluprací s orgány činnými v trestním řízení. Musím ale otevřeně říci, že zkušenosti s justicí ty nejlepší  nemáme," konstatoval Fíla a dokumentoval to případem z loňského roku.

Recidivista B. K. z Jihlavy tehdy pokácel v katastru Jihlavy – Pávova dvacet devět vzrostlých smrků. Ty na místě odvětvil a rozřezal na metrové kusy. Dřevo z místa pak odváželi další dva lidé. „Pachatel byl zadržen policejní hlídkou a my jsme vyčíslili způsobenou škodu na téměř devětatřicet tisíc korun. Případ se dostal až k jihlavskému okresnímu soudu. Při vyšetřování vyšlo najevo, že uvedený pachatel ukradl ještě další dřevo, a to v Dudíně a také nedaleko areálu společnosti Bosch Diesel za dalších zhruba osmdesát tisíc korun. A rozsudek? Tři sta hodin obecně prospěšných prací. K tomu už opravdu nemám co dodat," povzdechl si Fíla.

Lokalita Vysoký Kámen

Lesní družstvo obcí ve Štokách před časem souhlasilo s tím, aby ochránci přírody vyhlásili jedenáctihektarovou lokalitu Vysoký Kámen na Jihlavsku chráněným přírodním útvarem s omezeným režimem hospodaření. „Nic proti tomu. Co nás ale zarazilo, je fakt, že tato lokalita by měla být, a to bez našeho vědomí a souhlasu, rozšířena, a to v rámci takzvané Evropské významné lokality, o dalších dvě stě padesát hektarů. Nesouhlasíme s tím a v rámci lesního hospodářského plánu se k tomu vyjádříme. Budeme se bránit, popřípadě požadovat odpovídající finanční kompenzaci," svěřil se s další aktuální starostí ředitel Milan Fíla.

Stručně z historie

Lesní družstvo ve Štokách bylo založeno 7. 12. 1995 čtyřiadvaceti členy.  Od 1. 1. 1996 začalo hospodařit na základě nájemních smluv asi na 1 700 hektarech půdy. Jeho hlavním zdrojem příjmů byly a stále jsou tržby z prodeje vytěženého dřeva. Dalším významným zdrojem příjmů jsou rovněž pronájmy lesnicky nevyužívaných pozemků. Patří mezi ně například kamenolom v Pohledu, muniční sklad v Dobroníně či pozemky zemědělské nebo zastavěné chatami.