VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Libor Žák: Zlomit nad sebou hůl? To mě nikdy nenapadlo!

Havlíčkův Brod – Libor Žák, havlíčkobrodský sokol tělem i duší, vlastenec, lékárník, manžel a otec dvou dcer oslavil před několika málo dny své 90. narozeniny.

17.7.2012
SDÍLEJ:

Libor ŽákFoto: Libor Blažek

Ke sportu ho přivedli rodiče a od roku 1938 začal v Československé obci sokolské pravidelně a aktivně působit. V roce 1942 maturoval na brodském gymnáziu. Tři roky vypomáhal v otcově čalounickém podniku a v roce 1945 se dočkal vytoužených studií na farmacii. V šedesátých letech stál u zrodu nemocniční lékárny. Krátce po sametové revoluci se stal nejstarším členem havlíčkobrodského zastupitelstva.

Jak jste se, jak se tak říká, se sokolstvem potkal?
Já jsem se sokolem už narodil. I moji rodiče byli nadšení sokolové a s oblibou cvičili. Ale nejvíce mě asi ovlivnila tatínkova knihovna. Jako malé dítě, které ještě neumělo číst ani psát, jsem z ní vybíral sokolovské časopisy, knihy i sborníky. Celé hodiny jsem si v nich vydržel listovat a prohlížet si obrázky. A když jsem se naučil číst, se vším jsem se dopodrobna seznámil. Největší inspirací mi byl jeden ze zakladatelů pražského Sokola, Miroslav Tyrš. Toho fascinovaly antické hry a oslavy, které byly uspořádány na počest nejen vítězům. A tohle všechno mě nejen okouzlilo, ale také spojovalo s Tyršem a se Sokolem. Později mě ve cvičení podporoval tatínek. A od té chvíle jsem měl možnost vyzkoušet si vše na vlastní kůži. Nastoupil jsem do žáčků, ale  nepobyl jsem tam dlouho. Onemocněl jsem a z toho veselého kluka, plného života a síly jsem se stal někým jiným. Najednou jsem se cítil slabě, doháněl mě pocit méněcennosti a myslel jsem si, že nic nedokážu. Dnes vím, že kdyby se tohle všechno nestalo, neuvědomil bych si tu cenu, jaké je to být Sokolem. Nikdy mě však nenapadlo, abych nad sebou zlomil hůl.

Kdo se vás v Sokole ujal?
Ve čtrnácti letech jsem se stal mladším dorostencem a zase se vyjasnilo na lepší časy. Potkal jsem cvičitele pana Zborovského. To byl odborník na slovo vzatý, znal dobře cvičení a nářadí. Díky jeho pomoci jsem se naučil výmyk i slopku a mně se to celé zalíbilo. A jak šel čas, tak jsem si stejně uvědomil, že to není zrovna můj obor. Prostě jsem nebyl dost hbitý a obratný. Základy jsem měl, a to bylo to hlavní. V roce 1938 jsem se mohl zúčastnil sletu na strahovském stadionu. Zde jsem soutěžil ve čtyřboji. Hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl dělat čtyřboj, byl běh na šedesát metrů. Tenkrát jsem si věřil, že zaběhnu rekord, ale zrovna toho dne vál pověstný strahovský vítr. Když v osmatřicátém roce vybírali družstvo, které nás bude reprezentovat na Strahově, nedostal jsem se ani do vstupního družstva. Nemalou zásluhu na mé účasti nese tehdejší člen olympijského družstva v Berlíně, pan Hospodka. Ten mi tehdy řekl: Libore, ty se tam dostaneš.  Jeď a zeptej se rozhodčích. Ti budou vědět, co dělat. Z ničeho nic jsem sebral veškerou svou odhodlanost a vydal se na cestu. Na konečné stanici jsem se dočkal úspěchu. Sežeň si pět kluků a přijďte soutěžit, řekli rozhodčí, aniž bych v jejich hlase cítil nějaké pochyby.

Dopadlo to tedy dobře…
Víte, dnes je to všechno jinak. Já jsem tenkrát dostal důvěru, důvěru v to, že to dokážu. Musel jsem jet do Prahy sám a jednat na vlastní pěst. Dnes s každým sportovcem jede spousta lidí od maséra, až po ty, kteří ho utěšují před stresem. A to je podle mě špatně. Sportovec by v sobě měl najít to sebevědomí sám, a ne, aby ho uchlácholil hlas někoho blízkého. Později, když jsem odcházel z mladšího dorostu, byl ze mne normální kluk. Všichni mě brali za dospělého člověka, samostatně myslícího. Byl jsem někým lepším. A tehdy mi došlo, že takto nějak je možné i studovat. Že vždy mohu dosáhnout toho, co chci, když toho opravdu dosáhnout  chci.

Co pro vás členství v Sokole znamenalo?
Být sokolem je srdeční záležitostí. Opět uvedu rok 1938 a strahovský stadion. To bylo zrovna po první mobilizaci a vy tam stojíte mezi desetitisíci lidmi. Najednou se vás zhostí pocit, že k tomu všemu patříte, že jste jeden z nich, že to celé záleží také na vás. A na to nikdy nezapomenu. Další srdeční vzpomínka je z období mého školního života. Tehdy si lidé považovali sportovců. Jednou, když jsme cvičili na bradlech, nás nevědomky pozoroval náš třídní učitel. Ten další hodinu nechal nám všem, co tam cvičili, vzdát hold. A toho si člověk cení.

Po celý život jste aktivní. Co děláte nyní, když máte volnou chvilku?
V tomto věku už nejsem schopen dělat téměř nic, tedy co se týče sportu. Jinak samozřejmě miluji knihy a četbu. Také studium je mi blízké. I když jsem přestal být lékárníkem, nepřestala mě bavit fyzikální chemie. Tu mimochodem studuje také má dcera. Občas si spolu o tom povídáme, ale nynější věda je už někde jinde. Takže někdy si rozumíme a vlastně i nerozumíme.

Můžete o sobě říct, že jste životním optimistou?
Určitě ano. Jsem životním optimistou a zase to souvisí se Sokolem. Když člověk něco  opravdicky chce a něco pro to udělá, tak se mu to většinou podaří. A když se mu to nepovede, tak má alespoň pocit, že se o to pokusil. Opět tu hraje roli sebevědomí.

Radka Kárníková, Libor Blažek

Autor: Redakce

17.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Vzala stopařku a přišla o pěněženku

Michaela Horáková začala budovat své sny, oprostila se od stereotypní společnosti a založila vlastní architektonické studio. K tomu přišla tento rok s vlastní módní značkou Mishe.
25

Tvrdohlavě kráčím proti proudu

Dobrohostov opět naservíroval porci dobré muziky

Dobrohostov - Magické prostředí letního parketu v Dobrohostově opět přivítalo festival Stock Dobrohostov. Největší přehlídka regionálních kapel z Vysočiny přinesla nadupaný program a dobrou atmosféru. Tahouny letošního ročníku byly kapely Krausberry, Morava nebo Šohajka.

OBRAZEM: Úroda na Sádku je nejlepší za pět let. Suchu navzdory

Vysočina /ROZHOVOR/ – V nejzápadnější a nejvýše položené viniční trati Znojemské podoblasti právě dozrávají hrozny. Pro vinaře Lubomíra Lampíře z Vinařství Sádek u Kojetic a jeho spolupracovníky tím začíná jedno z nejnáročnějších období. Hrozny ze Sádku i z ciziny se začnou měnit v burčák a následně i ve víno. Vedla k tomu náročná sezona, která nejspíš přinese výjimečnou úrodu.

OBRAZEM: Krucemburk láká na výstavu květin

Krucemburk - Po dvou letech opět rozkvetly reprezentační prostory Úřadu městyse Krucemburk. Spolek zahrádkářů zde po celý víkend 19. a 20. srpna pořádá tradiční výstavu květin. Výstava je milovníkům kvetoucí krásy zpřístupněna vždy v době od 9 do 17 hodin.

Zloděj si do firmy došel pro nářadí

Světlá nad Sázavou – Případ krádeže nářadí k pracovnímu stroji prošetřují policisté z obvodního oddělení ve Světlé nad Sázavou. Ke krádeži došlo někdy v době mezi 7. a 15. srpnem v obci Příseka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení