Považují ho totiž za nejstarší dochovanou stavební památku v Havlíčkově Brodě a současně i za další věrohodný důkaz toho, že na tomto místě v Brodě již na počátku 14. století působil řád německých rytířů.

„Dělníci odkryli pod úrovní současné zahrady a pod vchodem ve východní části fary ostění gotického okénka, které s největší pravděpodobností mířilo do dřívějšího přízemí fary. Okénko je vysoké čtyřicet centimetrů a široké pětadvacet centimetrů," uvedl archeolog Aleš Knápek. Ten společně s kolegou Pavlem Rousem provedl v místě nálezu archeologický průzkum. „Existence okénka potvrzuje, že fara stála v Brodě v době, kdy zde působili, a to na pozvání Smila z Lichtenburka, duchovní bratři řádu německých rytířů. Smil se totiž zúčastnil ke konci 13. století křížové výpravy proti pohanským Prusům a v jejím průběhu se s rytíři řádu seznámil. Pozval řád na své panství a udělil mu majetky, a to nejen v Brodě, ale také v Pohledu, Krucemburku či na Humpolecku," pokračoval Knápek.

Objevené gotické okénko není jediným hmatatelným důkazem přítomnosti řádu německých rytířů v Brodě. „Havlíčkobrodský děkan Pavel Hroznata Adamec nám poskytl fotografii, která byla pořízena v osmdesátých letech minulého století při opravě fasády v jihovýchodní části fary. Je na ní jasně patrné kamenné ostění gotického portálu, které je dnes skryto pod omítkou. Myslíme si, že jde o okno původní řádové kaple v objektu řádového domu. Kromě toho je ve zdi kostela vsazen i 175 centimetrů vysoký náhrobní kámen s atributy, které řád německých rytířů používal. A to například na svých mincích, takzvaných brakteátech, v Polsku. Ta podobnost pravděpodobně není náhodná," zdůraznil Knápek.

Ten připomněl, že konec působení řádu v Brodě spadá do doby husitských válek a obléhání města vojsky Jana Žižky z Trocnova. O početnější řádovou komendu ale podle jeho slov nešlo. „Myslím si, že v Brodě působili tak tři čtyři duchovní. A to i vzhledem k tomu, že v Drobovicích u Čáslavi existovala jedna z velkých komend Řádu německých rytířů na území českomoravské bailie," řekl Knápek.

O cenném historickém objevu již havlíčkobrodští archeologové informovali královéhradeckou diecézi. Podrobně nález popíší i ve Sborníku Havlíčkobrodska, který vyjde na přelomu roku. „Myslíme si, že bude zajímat i vědce, kteří se zabývají historií Řádu německých rytířů," podotkl Knápek. Ten jako zajímavost uvedl, že spodní část ostění okénka je užší, než jeho část horní. „Vypadá to, že okénko tesal nepříliš zručný řemeslník," uvedl Knápek.

Kromě okénka byly u fary objeveny i kosterní pozůstatky. Jejich přítomnost ale archeology nepřekvapila. U kostela a fary byl totiž po dlouhá léta hřbitov. Našly se tam i větší fragmenty renesanční keramiky.

Gotické okénko objevili dělníci havlíčkobrodské firmy Janák – zemní práce. „Hned mi bylo jasné, že jde o důležitý nález. Proto jsem okamžitě volal do muzea," řekl majitel firmy Aleš Janák. „Po skončení archeologického průzkumu jsme okénko zasypali čistým štěrkem. Žádné úpravy jsme na něm neprováděli. Zůstane tak, jak je a uchováno bude pro další generace," dodal Janák. Ten poznamenal, že při stavebních pracích v areálu fary se do řady výkopů tlačila spodní voda. „Je to samozřejmě jen domněnka, ale myslím si, že by tam někde mohly být i pozůstatky středověké studny," zamyslel se Janák.

K cennému historickému objevu se vyjádřil i havlíčkobrodský radní Libor Honzárek. „Archeologické nálezy objevené při letošních probíhajících stavebních pracích v blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie, farního úřadu a v rámci nynější rekonstrukce ulice Boženy Němcové nám pomáhají skládat mozaiku poznání o nejstarších dějinách města. Konečný cíl je však ještě daleko, přesto jsem rád, že místní archeologové se zápalem sobě vlastním nám pomáhají postupně poodkrývat tajemnou roušku historie. Pochvalu si zaslouží i stavební společnosti, které v této archeologicky hodnotné a pro poznání historického vývoje Brodu cenné lokalitě pracují a pro vlastní výzkum mají pochopení," řekl Honzárek.