Práce se s ohledem na finanční možnosti města uskuteční ve dvou etapách. Restaurátorské práce barokního sousoší, jehož autorem je mistr Jakub Teplý z Pardubic, provede Daniel Chadim, který zvítězil ve výběrovém řízení.

„Na žulovém čtyřhranném podstavci jsou uprostřed latinská chvalořečení Panně Marii a na čtyřech stranách stojí sochy českých patronů – sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána," popsal podobu historické památky starosta před zahájením restaurátorských prací starosta Ledče Zdeněk Tůma.

Sloup je poškozen

Uprostřed se zvedá sloup s oblaky a andílky, který je ukončen sochou Panny Marie.

„Poslední restaurátorský zákrok byl proveden v roce 1988. Sousoší je v současné době značně poškozené a zanesené sedimenty. Žulové části sloupu jsou v téměř havarijním stavu. Projevuje se dlouhodobá absence odborného restaurátorského ošetření," konstatoval starosta Tůma.

Navržena je proto celková obnova a restaurování památky s důrazem na důkladnou penetraci.

„Protože se jedná o nemovitou kulturní památku, je obnova navržena v souladu se závazným stanoviskem příslušeného orgánu státní památkové péče," zdůraznil starosta. Návrh na restaurování tohoto sloupu řeší podle starosty rozdělení prací na dvě etapy.

První část restaurátorských prací se uskuteční od léta do podzimu 2016. Předpokládaná realizace II. etapy je plánována na rok 2017, a to i s ohledem na finanční možnosti města. První etapa zahrne restaurování všech pěti soch a restaurování zdobného pylonu.

Ve II. etapě je plánováno restaurování všech žulových částí památky.

Předpokládané výdaje rozhodně nejsou malé, s ohledem na stáří památky a rozsah poškození. Celkové náklady činí podle smlouvy o dílo přes 1,073 miliony korun, včetně DPH. Z toho v první etapě činí náklady 820 985 korun, druhá etapa přijde na 252 890 korun.

Městu Ledeč se na opravy kulturní památky podařilo získat dotace z rozpočtu Kraje vysočina, a to na první etapu ve výši 42 procent z celkových uznatelných nákladů projektu, na druhou etapu restaurátorských prací bude město Ledeč žádat o dotace příští rok. Zhruba na dva roky se tedy mariánský sloup na náměstí v Ledči schová pod lešením, na staveniště je vstup zakázán.

Mariánský sloup v Ledči je významnou kulturní památkou. Podle jihočeského historika Jiřího Černého mezi charakteristické dominanty našich náměstí patří právě morové sloupy a sousoší, zvané podle typu dominující sochy též sloupy mariánské, svatotrojiční či světecké (podle konkrétního světce, jemuž byl pomník zasvěcen). Tyto objekty jsou typickým projevem barokní katolické kultury 17. – 18. století, a to zejména ve střední Evropě, v podunajském prostoru.

„Oblast bývalé habsburské monarchie – Čechy, Morava, Slezsko, rakouské země i bývalé Uhry (zejména jejich západní část) – patří v tomto směru k nejbohatším vůbec. Je to fenomén mimořádně zajímavý, jak po stránce estetické, tak i po stránce ikonografické, a to nejen pro návštěvníky z mimoevropských kultur. Kamenné komparsy figur světců a přátel Božích symbolizují vzepětí ducha hierarchicky uspořádané společnosti," zdůraznil historik.