„Jarní práce začaly, a to v porovnání s loňskem zhruba o čtrnáct dnů později. Na úrodu, nepřijdou-li prudké a dé᠆letrvající výkyvy počasí, to ale nebude mít v podstatě žádný vliv," uvedl předseda agrární komory v Havlíčkově Brodě Václav Vala. Ten dodal, že vláhy je v půdě dostatek. „A to i přesto, že máme za sebou mírnou a na sníh nepříliš bohatou zimu. Deště z počátku jara vláhový deficit vyrovnaly," pokračoval Vala.

Mírná zima podle jeho slov pomohla i porostům řepky, jejichž vegetaci hned po výsevu zpomalilo chladné počasí loňského září. „Farmáři se ale v souvislosti s mírnější zimou budou muset vypořádat také s některými negativy. Půda nepromrzla do potřebné hloubky, a to znamená i to, že zimu přečkaly brambory pěstované v minulých letech. Producenti brambor si tedy budou muset pohlídat odrůdovou čistotu 
v porostech. Nevymrzli ani někteří škůdci. Zejména pak některé druhy, které parazitují na řepce," upozornil Vala.

Brambory budou zemědělci na Vysočině letos pěstovat 
na prakticky stejné výměře 
jako vloni, tedy na zhruba 
na 6 300 hektarech.

Pomoc ministerstva

Josef Králíček, tajemník Ústředního bramborářského svazu v Havlíčkově Brodě, uvedl, že mezi pěstitele konzumních brambor letos poprvé rozdělí Ministerstvo zemědělství padesát milionů korun.

„Pěstitelé musí splnit určité parametry. Tedy minimálně osázenou plochu jednoho hektaru a musí samozřejmě sázet i zdravou neboli certifikovanou sazbu, která je předpokladem pro určitou výši výnosu konzumních brambor," řekl Králíček Českému rozhlasu Region.

Producenti škrobárenských brambor ovšem podporu čerpat nemohou. Ty už totiž ministerstvo podporuje. Pěstitelé proto osevní plochy vloni navýšili zhruba o 700 hektarů a letos se opět očekává nárůst, a to asi o 100 až 200 hektarů. Celková výměra obilovin a kukuřice se v porovnání s loňskem také příliš nezmění.

V roce 2014 pěstovali farmáři v kraji obiloviny na ploše 138 tisíc hektarů a kukuřici na necelých 39 tisících hektarů.

„Co se týče výměry řepky, očekávám, že bude o přibližně 15 procent nižší. Vloni se nepodařilo oset, a to kvůli špatným povětrnostním podmínkám, plánovanou výměru. Ta v Kraji Vysočina činila podle údajů Českého statistického úřadu asi 40 tisíc hektarů," upozornil Vala.

Vedle nižší oseté plochy lze také očekávat, že se nepodaří dosáhnout loňský rekordní výnos. Vala proto soudí, že letos vzroste poptávka po této komoditě. „Poptávka poroste nejen u nás, ale i v zahraničí. Svou roli v tom sehrají i nižší produkce a dovozy z Ukrajiny a Kanady," uzavřel Vala.