O pozemek, který je v soukromém vlastnictví, má zájem město. Jenže jak se ukazuje, nad Třešňovkou se vznáší soudní spor a zřejmě ne jeden.

„Současný majitel pozemek získal se záměrem postavit tam rodinné domy. Tento záměr mu ale město neschválilo. Proto se majitel přestal o pozemek zajímat, navíc ho přestal i udržovat," sdělil starosta Chotěboře Tomáš Škaryd. Právě proto vlastníkovi město před několika lety udělilo pokutu. Majitel pozemku však pokutu platit odmítl s tím, že město mu pozemek znemožňuje užívat, a vše dal k soudu. Spor se vede dosud.

„Na zasedání zastupitelstva jsme se dohodli, že bychom pozemek směnili. Vlastník by získal 7 000 metrů čtverečních v jiné části města, my 5 000 metrů čtverečních s tím, že vlastník by ještě doplatil jeden a půl milionu korun," popsal současnou situaci Tomáš Škaryd. Tím pádem by pak vlastník ukončil také soudní spor. V budoucnu by Třešňovka mohla sloužit jako park k odpočinku a procházkám.

VÍCE VLASTNÍKŮ

Jenže se ukazuje, že sotva jeden spor skončí, druhý možná začne. Legendární chotěbořská Třešňovka totiž nemá jen jednoho vlastníka, nýbrž tři. Jeden z nich, Květoslav Smejkal, se cítí postojem města vůči svému majetku poškozen a omezován ve vlastnických právech natolik, že uvažuje o řešení problému soudní cestou.

Svoje tvrzení doložil Havlíčkobrodskému deníku i úředními doklady. „Pozemky na Třešňovce jsme koupili již v roce 1994 ještě jako stavební firma. Tehdy Chotěboř neměla územní plán a na pozemcích bylo údajně možné stavět. Jenže pak přišla změna situace a od té doby jsou moje pozemky v podstatě zablokovány a znehodnoceny," uvedl Smejkal. Jak upřesnil, kolem roku 2004 stavební firma převedla vlastnictví Třešňovky na soukromé osoby. Pozemky dnes mají tři soukromé majitele. Květoslava Smejkala nemile překvapila skutečnost, že město Chotěboř se rozhodlo uzavřít dohodu o směně pozemků pouze s jedním z majitelů, zato s ostatními nikdo nejednal.
„Zúčastnil jsem se jednání chotěbořského zastupitelstva, kde se o směně pozemku mluvilo, ale výsledek to nepřineslo. Byl jsem znechucen, výroky některých zastupitelů," konstatoval Smejkal.

„Osobně bych se prodeji pozemku městu nebránil, ovšem ne za těchto podmínek," dodal Smejkal s tím, že mu není jasné, proč se město rozhodlo dohodnout směnu s majitelem, který vlastní pozemek v centru Třešňovky, a proč zároveň nejednalo s dalšími vlastníky.

JENOM PROBLÉMY

„Vedle našeho pozemku, z něhož je mimochodem krásný výhled na Železné Hory, totiž vede do Třešňovky pohodlná cesta, zatím co ta druhá půjde úvozem," vrtí hlavou Květoslav Smejkal. Jak zdůraznil, za celou dobu, co pozemek vlastní, má s ním jenom problémy. „Mám například povinnost pozemek udržovat a pravidelně ho sekat. Což dělám. Žádal jsem město, aby mi na tyto práce přispělo, ale nic jsem nedostal. Ovšem, kdybych sekat zapomněl, dostanu pokutu. Chtěl jsem prořezat staré stromy, ale sešla se kvůli tomu komise, která mi určovala, které stromy smím prořezat a které nikoliv. Pozemek nemohu libovolně užívat. Mám toho dost a rozhodl jsem se kontaktovat právníka a řešit celou věc soudní cestou," zdůraznil Smejkal.

„Pokud má pan Smejkal potřebu jednat o prodeji svého pozemku, může na město kdykoliv přijít, zatím tak neučinil. Město vstoupilo do jednání pouze s inženýrem Vladimírem Kubešem, který žádal odkup pozemku od města pro výstavbu rodinného domu. S ohledem k této skutečnosti vyzvalo města inženýra Kubeše k jednání o možném řešení žaloby, kterou pan Kubeš podal na město," sdělil starosta města Tomáš Škaryd.

Jak dodal, jedná se o žalobu na náhradu škody za údržbu pozemků ve vlastnictví inženýra Kubeše. „Město nabídlo v rámci řešení tohoto sporu směnu pozemků, čímž by byl spor vyřešen a město by se stalo vlastníkem lukrativního pozemku z pohledu veřejného přístupu. Tyto pozemky byly vždy charakterem zeleně a nikdy nebyly určeny pro jakoukoliv zástavbu, takže nechápu názor pana Smejkala, který tvrdí, že budou znehodnoceny. Pozemky mají stále stejnou hodnotu, hodnotu sadu a zahrad," dodal starosta.

Už dříve, a to zhruba v roce 2005, vášnivé diskuse kolem Třešňovky, zda tam stavět nebo ne, rozdělila město.

„Třešňovka je pro Chotěbořáky stejně posvátná jako řeka Doubravka nebo Koukalky," napsal tehdy Jiří Poděbradský, vydavatel místního zpravodaje.