Dnes smí lékař pracovat 832 hodin za rok navíc, nově jen polovinu. Evropská směrnice, která přesčasy mírní, začíná platit už letos v lednu. Model, kdy pacienta přebíral doktor po sedmidenní nonstop službě, tím končí. Většina tuzemských nemocnic, včetně nemocnice v Havlíčkově Brodě, teď  řeší, co s tím.

Přesčasy zvedaly výrazně platy

Starý léty zažitý model vyhovoval jak ředitelům nemocnic, tak paradoxně někdy i samotným lékařům. Vedení nemocnice nemuselo zaměstnat více lékařů, zdravotníci si zase mohli výrazně přivydělat. Pokud bere lékař v okresní nemocnici po deseti letech praxe základní plat 26 900 korun hrubého, jeho celkový příjem s přesčasy se tak může zvýšit i na dvojnásobek.

Vedení  nemocnic i zdravotnické záchranné služby na Vysočině se již dlouho touto situací zabývá. Minimálně čtyři roky byli, podle vedení Kraje Vysočina,  zdravotnická zařízení a jejich zaměstnanci na nutné změny v organizaci práce upozorňováni.

Je to na řediteli

„Kraj jako zřizovatel nebude do těchto provozních záležitostí a pracovně právních vztahů zasahovat. Je na každém z ředitelů nemocnic, aby se v mezích právních předpisů s dlouho avizovanou změnou vypořádal. Kraj Vysočina má zájem o řešení, které bude ve shodě přijato vedením nemocnic, zaměstnanci a samozřejmě přinese co nejkvalitnější zdravotní péči obyvatelům našeho kraje," sdělil k tématu hejtman Jiří Běhounek.

Podle předsedkyně Lékařského odborového klubu nemocnice v Havlíčkově Brodě, doktorky Šárky Drinkové, jednají lékaři v nemocnicích na Vysočině s vedením o službách, zatím se však na podmínkách nedohodli. Aby byl dodržen zákon a nedošlo k omezení péče o pacienta, musela by každá nemocnice v Kraji Vysočina přijmout nejméně o třicet procent zkušených lékařů navíc.

„Snažíme se dohodnout podmínky, které by co nejvíce zajistily dostatek náhradního volna,  tedy odpočinutého lékaře pro pacienta,i dostatečné odměny pro lékaře.  Bohužel,  nemocnice v celé ČR se na nový zákon nepřipravily. A Kraj Vysočina nechal řešení na nemocnicích a ředitelích, finanční pomoc pro nemocnice nezvažuje, pouze jak jsme již spolu korespondovali, chce investovat peníze do počítačů, což kvalitní lékaře v nemocnici neudrží," upřesnila Drinková.

Za víc služeb má být více peněz

LOK bude chtít navýšení peněz za služby. „Což v době , kdy přijde nemocnice o poplatky z hospitalizace a současné úhradové vyhlášce je pro nemocnici bohužel nepříjemné. Ale pokud chceme kvalitní lékaře v nemocnici udržet, musíme jim nabídnout dobré pracovní podmínky, které nebudou výrazně horší nežli v soukromých ordinacích," konstatovala lékařka. Aby byl dodržen zákon a nedošlo k omezení péče o pacienta, musela by každá nemocnice v Kraji Vysočina přijmout nejméně o 30 procent zkušených lékařů navíc, jenže takoví lékaři na zdravotnickém trhu nejsou, navíc je otázka, z čeho by je nemocnice zaplatila.

„Počet lékařů je okolo 155, ale skoro polovina lékařů je z oddělení, která neslouží, nebo jsou jen na příslužbě. Přesný počet sloužících lékařů bude zhruba okolo devadesáti. Lékaři odpracují 800 až 1200 hodin ročně navíc. Platby za přesčasy se snažíme navýšit. Snažíme se svým návrhem pomocí náhradního volna a zvýšení plateb za služby dodržet alespoň částečně zákon a zajistit chod nemocnic," popsala předsedkyně LOKU situaci v havlíčkobrodské nemocnici.  Pacienti informace o omezení přesčasů lékařů v nemocnicích vnímají s rozporuplnými pocity. „Vždy když chtějí lékaři přidat, tak tvrdí, že pracují řadu dní v kuse. Problém  je ale v tom, že zhruba po 12 měsících chtějí  opět zvýšit platy a zase používají argument o přesčasech. Takhle se to vleče již 20 let a přesčasy začínají už působit mírně úsměvně. Jakékoliv přesčasy u lékařů by se měly naprosto zakázat, aby již nebylo možné je používat jako neférový argument," okomentoval situaci například pan Karel z Havlíčkova Brodu.

Evropské zákony, věc politiků

„Takové věci, jako je dodržování nějakých evropských směrnic, nemají vůbec řešit lékaři. Mají to řešit politici.  A pokud politici  chtějí být svými pacienty voleni, tak si musí uvědomit, že levná pracovní síla ve zdravotnictví je minulostí a nutnost dodržovat nejenom zákoník práce, ale i směrnice EU, se musí. A nemělo by se to přehazovat na ředitele nemocnic," vyjádřila se Marie Smíšková z Havlíčkova Brodu. Podle názoru dalších pacientů se ve zdravotnictví nehorázně plýtvá penězi, především ve zdravotních pojišťovnách, kde se utrácejí miliony za podivné projekty typu IZIP. Pak logicky nemohou být peníze pro nemocnice.  Navíc případ z poslední doby, proces s lékařem Davidem Rathem, ukazuje, že ani financování různých veřejných zakázek ve zdravotnictví samotném není čisté.

„Již v průběhu roku 2013 jsme zavedli směnný provoz na některých odděleních v sekci ošetřovatelské péče, například na transfuzním oddělení, či u radiologických asistentů," informovala mluvčí havlíčkobrodské nemocnice, Petra Černo.

Ohledně lékařů dosud není situace dořešena. V lednu 2014 budou probíhat ještě jednání s Lékařským odborovým klubem.  „Vedení nemocnice předložilo LOKu svůj návrh na řešení situace. Hledáme nějaký přijatelný kompromis pro obě strany. Zároveň se budou konat jednání všech ředitelů nemocnic se zřizovatelem, Krajem Vysočina. Nemocnice v roce 2014 neplánuje žádná omezení provozu, všechna oddělení i ambulance jsou a budou plně funkční," doplnila informace o postoji havlíčkobrodské nemocnice mluvčí Petra Černo.

Sloučení oddělení, lékař na telefonu

Situace v ostatních nemocnicích je stejná. Například Fakultní nemocnice Hradec Králové by musela přijmout navíc téměř 90 lékařů.

Některé nemocnice hledají alternativní řešení, například takzvanou klouzavou pracovní dobu (pražský IKEM) nebo sahají ke slučování oddělení a uvažují o službách na telefonu. Samostatnou kapitolou jsou zdravotnické záchranné služby v celé ČR, kde lékaři chybějí prakticky neustále. Proto v posledních letech stále víc záchranářských posádek jezdí k případům už bez lékaře.