Zimní údržba chodníků a silnic na Havlíčkobrodsku po sobě i letos zanechala nepořádek, který je potřeba rychle zamést a uklidit. Ale s úklidem už nebudou pomáhat dlouhodobě nezaměstnaní, tedy rozhodně ne zadarmo. Veřejnou službu loni v listopadu zrušil ústavní soud. Obce a města proto zvyšují zájem o veřejně prospěšné práce. 

„Zrušení veřejné služby lituji tak napůl," konstatoval jednatel chotěbořské společnosti Teles Miroslav Uchytil. Jak vysvětlil, veřejná služba sice hnala nezaměstnané do ulic, ale potenciálním zaměstnavatelům přibyly problémy. „Nemohli jsme si zaměstnance vybrat, bylo třeba, aby nad nimi někdo stál, rozděloval jim práci, kupoval nářadí, na to nemáme čas ani peníze," povzdechl si Uchytil s tím, že lepší variantou jsou takzvané veřejné prospěšné práce, kdy se do úklidu pouštěli lidé spolehliví, kteří skutečně chtěli pracovat.

Za práci by se mělo zaplatit

„Za současné situace je třeba udělat smlouvu s úřadem práce a nezaměstnaným za práci pro město zaplatit. Veřejnou službu sice mohou nezaměstnaní dělat i nadále,  dobrovolně a zadarmo, což si dneska s ohledem na  rostoucí životní náklady neumím představit," podotkl Uchytil. „Samozřejmě, to by se líbilo každému, mít pracovní síly zadarmo. A co tak místo nucených prací zaplatit nezaměstnaným uklízečům k jejich nezaměstnanecké dávce malou mzdu na přilepšení? Je to kompromis a zvítězili by oba, stát i ti nezaměstnaní, kteří chtějí pracovat. Stát by nemusel utratit mnohem více za stejnou službu, nezaměstnaný by šel uklízet dobrovolně a ještě by si mírně přilepšil, tak je to správné," komentoval problematiku veřejné služby Miroslav Kratochvíl z Havlíčkova Brodu.

Ani podle místostarosty Přibyslavi Martina Kamaráda nebylo správné chtít po lidech práci zcela zadarmo. „Město Přibyslav vyčlenilo určitou finanční částku, kterou nezaměstnaní dostanou za úklid jako odměnu," sdělil místostarosta krátce poté, co se veřejná služba stala povinnou. Město Přibyslav pořádá každé jaro takzvanou hromádkovou akci, kdy do úklidu města chce zapojit nejen nezaměstnané, ale všechny občany. Odbor správy a údržby vyzývá občany, aby pomohli a zametli si doslova a do písmene před svým vlastním prahem, což mnozí bez odmítání činí.

Se zaměstnanci na úklid města v rámci veřejné služby se museli rozloučit i ve Ždírci nad Doubravou, ale město to kompenzuje větší nabídkou veřejných prospěšných prací.

Na jedno místo jedenáct lidí

„U veřejné služby jsme si nemohli zaměstnance vybrat, byť je pravda, že jsme měli asi štěstí. S těmi, co na veřejnou službu nastoupili, problémy nebyly, práce si vážili. Letos jsme se rozhodli zaměstnat šest lidí na veřejně prospěšnou práci, kde jejich mzdu dotuje pracovní úřad a nestačíme vybírat. Čtyři zaměstnanci budou uklízet město, jeden vypomůže v pečovatelském domě, zájem o práci je obrovský. Například na jedno místo pracovnice v knihovně se hlásí jedenáct lidí. Možnost si přivydělat nezaměstnané viditelně motivuje. My máme spíš problém, jak pro ně najít dost práce na celý den," zhodnotil situaci ve Ždírci místostarosta Bohumír Nikl.

Zaměstnance na veřejně prospěšné práce bude využívat i městys Česká Bělá. Například podle Marie Svobodové z Havlíčkova Brodu byla veřejná služba ponižující. „Nerozlišovala ty, kteří se vyhýbají práci cíleně a ty, kteří chtějí pracovat, ale mají třeba pár let před důchodem. Vyhnat do ulic učitele před penzí společně s nezaměstnatelným flákačem je trapné, je to moderní otročina. Navíc práci zadarmo se člověk bude vyhýbat. Dneska vám totiž nikdo nedá zadarmo vůbec nic," zdůraznila paní Věra.

Podle ředitele havlíčkobrodského úřadu práce Martina Kouřila nebylo zavedení veřejné služby dvakrát šťastným řešením.

„Vytratil se výchovný efekt, kdy dlouhodobě nezaměstnaný měl odpracovat měsíčně určitý počet hodin, především proto aby netratil pracovní návyky," zdůraznil Kouřil  s tím, že poté, co byla veřejná služba zrušena, naopak stoupl zájem o veřejně prospěšné práce ze strany měst a obcí. „V rámci veřejné služby musel nezaměstnaný, který byl v evidenci déle než dva měsíce odpracovat dvacet hodin týdně, bez ohledu na kvalifikaci, pracovní zkušenosti a věk, hradil si dopravu do práce, za práci nedostal nic, s odmítnutím hrozilo vyřazení z evidence úřadu práce," vyjmenoval ředitel Kouřil některé hlavní důvody, jež nezaměstnané odrazovaly a vedly spíš k tomu, že se nezaměstnaní snažili veřejné službě různými způsoby vyhnout.

Veřejná služba zůstává nadále dobrovolnou aktivitou, kterou může nezaměstnaný kdykoliv opustit. Výpadek pracovních sil, k němuž došlo zrušením veřejné služby řeší obce různě. Například  Cheb nabízí za veřejné práce stravenky.