Obce, kterých se to dotýká, se na celý proces mohou pouze dívat. Nemají totiž možnost do něj nijak zasáhnout.

To byl hlavní důvod, proč se ve čtvrtek zástupci čtyřech dotčených obcí sešli na debatě v Brzkově společně se svým právním zástupcem a širokou veřejností. A zájem ze strany veřejnosti byl veliký, přišla necelý stovka občanů nejen z Brzkova, ale i okolních obcí. Kdyby se totiž chráněné ložiskové území rozšířilo, zasáhne to do práv vlastníků dotčených pozemků.

Obce proto chtějí být o celém procesu, který je jedním z důležitých kroků k znovuotevření uranového dolu u Brzkova, minimálně informováni. „Informace o celém procesu ohledně rozšiřování chráněného ložiskového území jsou totiž neveřejné. My do toho nemáme možnost nijak zasahovat. Dostávají se k nám proto pouze kusé informace a nikdo se nám k tomu nechce pořádně vyjádřit," poznamenal místostarosta Brzkova, kde se diskuse konala, Bedřich Kopecký.

Z informací, které na diskusi zazněly, podle Kopeckého vyplývá, že návrh na rozšíření ložiskového území zasáhne do katastru třech obcí. „V České Jablonné by mělo jít o území o rozloze 0,2 kilometru čtvereční, v katastru obce Brzkov asi o 2,1 kilometru čtverečních a v katastru Horní Věžnice asi 1,2 kilometru čtverečních," vyčíslil informace o plánovaném rozšíření území místostarosta Kopecký. Z původních záměrů vypadlo město Polná, kterého se rozšíření zatím netýká, ale i nadále zůstává ve spolku čtyřech dotčených obcí, které proti obnovení těžby uranu bojují.

Snaha starostů měst Polná a Přibyslav a obcí Věžnice a Brzkov zůstává stejná. „Společně s naším právním zástupcem se chceme dostat ke stanoviskům státních orgánů k záměru rozšíření ložiskového území. Nevíme, jestli se nám to podaří, ale uděláme pro to maximum," vyjádřil se starosta Polné Jindřich Skočdopole, který se čtvrteční diskuse v brzkovském kulturním domě účastnil.

Skočdopole ale nechce lidem nic slibovat a případnou euforii krotí ihned na začátku. „Nemůžeme předvídat, jak budou naše požadavky orgány státní správy respektovat, to se teprve ukáže," dodal starosta Polné.

Obce si zvolily společného právního zástupce Luboše Klimenta, který byl ve čtvrtek na debatě schopný majitelům pozemků, kterých by se dotklo plánované rozšíření chráněného ložiskového území, objasnit další právní důsledky spojené s přípravou těžby.

Starosta Přibyslavi Martin Kamarád k debatě doplnil, že měla oproti těm, které se v minulosti konaly se všemi dotčenými stranami, tedy i podnikem Diamo, spíše informativní charakter.

„Chtěli jsme občanům popsat rizika a obtížnost procesu a také jim dát informace o tom, jak mohou v jednotlivých fázích zasáhnout například z pozice vlastníků pozemků," popsal Kamarád.

Následující kroky obcí vidí starosta Kamarád ve dvou oblastech. Jedním krokem je pohlídat si, kdy státní podnik Diamo podá na Ministerstvo životního prostředí žádost o rozšíření chráněného ložiskového území a poté budou chtít obce interpelovat odpovědné osoby a dotazovat se jich na správnost postupu státních orgánů.

Těžba 2023?

Všechny čtyři zapojené obce a města letos uvolnily z obecních rozpočtů dvacet pět tisíc korun na právního zástupce.

Konečně rozhodnutí o tom, zda se těžba uranu v Brzkově obnoví, by měla za několik let učinit vláda.

Podle studie proveditelnosti by těžba mohla začít někdy kolem roku 2023. Podle plánů by měla být uranová ruda převážena na zpracování z Přibyslavi vlakem do několik desítek kilometrů vzdálené chemické úpravny u nynějšího uranového dolu Rožná na Žďársku, jehož životnost se blíží ke konci.