Je rozhodnuto. Oprava historického mostu v Ronově nad Sázavou může začít. Sporný parapet bude měřit devadesát centimetrů. Rozhodné slovo padlo včera na radnici v Havlíčkově Brodě.

Přitom ještě před dvěma dny situace nebyla růžová. „Ještě nemáme stavební povolení, které bychom mohli předložit společně s žádostí o státní dotaci," konstatoval přibyslavský místostarosta Martin Kamarád.

Kamenem úrazu byl spor o pouhých třicet centimetrů zdiva, který mezi sebou měsíce vedli památkáři a stavební úřad v Havlíčkově Brodě. Jednalo se o takzvaný parapet. Problém byl v tom, že stavební úřad v Havlíčkově Brodě chtěl, aby výška opěrného zábradlí neboli parapetu měřila devadesát centimetrů, což je zákonná norma pro historické objekty. Památkáři trvali na šedesáti. Arbitrem v celé záležitosti se měl stát Kraj Vysočina, který se ale rozhodčím odmítl stát. Tak dostal spor další bizarní rozměr. O výši parapetu začal diskutovat odbor rozvoje města Havlíčkův Brod a stavební úřad.

Závod o dotace

„Nám je to jedno, jak bude mostní parapet vysoký, jen když můžeme začít s rekonstrukcí. Do konce března jsme měli šanci požádat na tuto rekonstrukci o dotaci, ovšem s platným stavebním povolením v ruce. Jestli nebude  Ministerstvo kultury benevolentní, a to sotva bude, přišli jsme o tři sta tisíc," zdůraznil místostarosta s tím, že konečné slovo v kuriózním případě, který byl celý přesunut na městský úřad v Havlíčkově Brodě, bude mít brodský starosta Jan Tecl. Ten je v oboru historických staveb naprostý laik.

„Vím o tom,. Velkou radost z toho nemám. S případem se podrobně seznámím a  vydáme konečné stanovisko," povzdechl si před dvěma dny havlíčkobrodský starosta.   Včera odpoledne ale již mohl sdělit, že stavební povolení bude městskému úřadu v Přibyslavi vydáno.
„Základní otázkou rozhodnutí o protichůdných názorech je, který z veřejných zájmů hájených městským úřadem v daném případě převažuje. Zda zájem bezpečnosti, života a zdraví osob ,nebo zájem zachování památkových hodnot. Po posouzení této otázky jsem dospěl k závěru, že převažuje zájem první.

Přihlédl jsem k tomu, že se nejedná o pouhou opravu, ale o takovou změnu stávajícího mostu, kdy dochází ke zvýšení jeho nosnosti. Současně dochází k zachování pěší dopravy. Při rozhodování jsem tedy vycházel z toho, že názory jak orgánu památkové péče, tak i stavebního úřadu, respektive zákony, ze kterých vychází, jsou rovnocenné, žádný není nadřazen, avšak zájem bezpečnosti převažuje," zdůvodnil havlíčkobrodský starosta Tecl, proč se rozhodl dát za pravdu stavebnímu úřadu.Podotýkaje, že být z pozice starosty rozhodcem v takovém sporu, je pro něho zcela nová zkušenost.

S ohledem na stav mostu, pocházejícího ze 16. století, je za pět minut dvanáct. Jak vysvětlil přibyslavský místostarosta Kamarád, určité stavební práce, jako například ruční zdění, lze provádět jen v období maximálně tak května až června. U betonáže na ročním období nezáleží, tam stačí jen přijatelné počasí.

Čím déle by trvalo jednání mezi úřady, tím by se čas určený k záchraně historického mostu v Ronově zkracoval. Most poškodila nejdřív velká voda a ledové kry, dílo zkázy dokonal těžký traktor s vlekem.   Proč se nezačalo s rekonstrukcí mostu už mnohem dřív, není vinou města Přibyslav, ale neustálých úředních jednání, průtahů a sporů  úředníků a institucí. Otázkou je, kdo by byl ale volán k zodpovědnosti, kdyby u mostní konstrukce během úředních průtahů došlo nakonec k nevratnému poškození.

„V našem právním systému lze těžko  žádat po úřadech náhradu za poškození historické stavby a tvrdit, že k němu došlo vinou neustálých jednacích průtahů.

Před zákonem by městu Přibyslav bylo vytknuto, že situaci zanedbalo, proto zaplatí pokutu. Město by se bránilo, že nezanedbalo nic, což by nebyl problém dokázat, a na vlastní náklady by nechalo postavit místo historického mostu lávku," pokrčil rameny místostarosta. Na rekonstrukci mostu vyhlásila Přibyslav výběrové řízení, ze čtyř firem vybrala ledečský Evos Hydro.  Na opravu zhruba za tři miliony korun bude dohlížet stavební dozor a památkáři.