Lidem s rakovinou pomůže i nová nutriční ambulance

Zlepšit tuto situaci má projekt, do něhož se loni zapojila havlíčkobrodská nemocnice.

Projekt se jmenuje Nutriční péče v onkologii, skončil druhého června letošního roku. Výsledkem je rozšíření a zkvalitnění péče o onkologické pacienty. Přínos pociťují pacienti i zdravotnický personál.

Každý čtvrtý nemocný umírá

„Každý třetí obyvatel České republiky má v průběhu života onkologické onemocnění a každý čtvrtý na ně umírá. Ročně je nově diagnostikováno přibližně 60 tisíc onkologických pacientů. Již v době stanovení diagnózy je zhruba 40procent z nich podvyživených," konstatuje mluvčí nemocnice Petra Černo.

Nejen onemocnění samotné, ale i jeho léčba je velmi často spojena se vznikem podvýživy. Podvýživa se podle onkologů vyskytuje u více než poloviny nemocných léčených pro zhoubný nádor a až 20procent úmrtí u těchto nemocných je spojeno s podvýživou.

„Toto jsou smutná fakta, která byla důvodem vzniku pilotního projektu Nutriční péče v onkologii. Projekt je iniciativou České asociace sester a České onkologické společnosti ve spolupráci s Krajem Vysočina včetně jím zřizovaných nemocnic. Nemocnice Havlíčkův Brod  se zapojila do projektu loni. Jedním z prvních kroků bylo zřízení nutriční ambulance ," vysvětluje mluvčí Černo důvod, proč byl projekt zahájen a jak konkrétně se do něho nemocnice zapojila.

Špatná strava zhoršuje nemoc

Problematika stravování je u onkologických pacientů jednou z hlavních a nejdůležitějších  složek vedoucích k lepšímu léčebnému výsledku. Díky zapojení se do projektu jsme rozšířili péči o onkologické pacienty.
„Hned od počátku hlídáme onkologického pacienta z výživového hlediska, nepřetržitě jsme mu k dispozici a tak s námi může aktuálně řešit stravovací problémy a vše konzultovat," sděluje sestra onkologického oddělení a  účastnice pilotního projektu Jana Slavíčková.

Projektu se účastnili vybraní lékaři, sestry a nutriční terapeuti nemocnice. „V současnosti tedy je díky projektu součástí péče  v naší nemocnici screening každého nového onkologického pacienta a s tím spojené hodnocení nutričního rizika. Jedním ze stupňů této péče je pak konzultace nutričního terapeuta nebo přímo vyšetření v nutriční ambulanci naší nemocnice," zdůrazňuje mluvčí Černo.

V rámci projektu se pracovní skupiny z 5 krajských nemocnic scházely jedenkrát v měsíci, sdělovaly si své zkušenosti a měly možnost vše konzultovat s odborníky. „Jako obrovský přínos seminářů vidím navázání bližšího kontaktu a spolupráce nutričního terapeuta, sestry a lékaře a také vytvoření cíleného a odpovídajícího dotazníků, který slouží našim účelům," dodává Jana Slavíčková.

„Shrnuli jsme  veškeré naše závěry, které budou předloženy zřizovateli – Kraji Vysočina. Bude na kraji a na nemocnicích, jak standard zavedou. Jedním z našich doporučení je například zavedení jednotného systému sledování a testů v elektronické podobě," konstatuje účastnice projektu.

Pilotní projekt byl zakončen, avšak projekt věnující se problematice výživové péče o onkologické pacienty bude dále pokračovat už navázanou spoluprací.

„Onkologické onemocnění zvyšuje nutriční potřeby pacienta a zároveň snižuje jeho schopnost přijmout potřebné množství živin a energie z běžné stravy," uvádí za Českou asociaci sester Tamara Starnovská, jedna z autorek projektu.

Důsledkem může být nedostatečná výživa, která zhoršuje průběh onemocnění a snižuje účinnost léčby.

Právě k řešení tohoto problémy pomohou na Vysočině i závěry zakončeného pilotního projektu.