Pozůstalých, kteří žádají pohřeb na splátky, přibývá

Marie Hlaváčková z Havlíčkobrodska chtěla zajistit pohřeb pro svoji příbuznou. Jak se dozvěděla, obřadní síň v Havlíčkově Brodě prý už nefunguje. To je nesmysl, říká majitel pohřební služby v Havlíčkově Brodě Jaroslav Duben, který obřadní síň u Nového hřbitova provozuje.

Obřadní síň je v provozu téměř denně, počty obřadů stoupají, jejich spektrum se mění. Bohužel ale přibývá v poslední době také pozůstalých, kteří nemají na nákladný obřad peníze.

„Nevím, odkud se vzala informace, že naše obřadní síň není v provozu, když funguje bez problémů 30 let," konstatuje Duben s tím, že na rozdíl od minulých let jeho pohřební služba naopak s ohledem na kvalitní služby pozůstalým zrušila takzvané pohřební dny.
Obřady se u Nového hřbitova konají podle přání v kterýkoliv den v týdnu, víkendy nevyjímaje, hlavně na podzim a na jaře, kdy počet smutečních obřadů strmě stoupá.

V obřadní síni 
zní i techno

„Pracuji v pohřebnictví už třicet let. Požadavky pozůstalých se s léty výrazně mění. Je třeba jim vycházet vstříc a respektovat je, protože v našem povolání by měla být etika vždy na prvním místě. Proto zajistíme pozůstalým vše od parte, převozu těla po samotný obřad. Jsme v provozu prakticky 24 hodin denně," zdůrazňuje Duben. Tradiční pohřeb v kostele za přítomnosti kněze a cesta na hřbitov s muzikou se především na venkově striktně dodržuje, ale i do pohřebnictví, hlavně ve městě, pronikají různé moderní trendy, kterým se nelze bránit.

„Někteří pozůstalí mají přání například při posledním rozloučení promítat na plátno fotografie zesnulého. Přivedou s sebou svého smutečního řečníka, občas to bývá někdo z rodiny. Požadují speciální květinovou výzdobu, zvláštní rakev. Někteří pozůstalí, hlavně pokud jde o mladší ročníky, si nepřejí živou klasickou hudbu, ale přinášejí si vlastní CD, tak není nic výjimečného, že smuteční síní zní techno," popisuje Jaroslav Duben některá přání pozůstalých. Jak ale vzápětí připomíná, ekonomická krize se i na Vysočině, kde bylo zajištění slušného pohřbu pro rodinu pozůstalého věcí cti, promítá do „posledních věcí člověka."  Přibývá pozůstalých, kteří nemají na vypravení obřadu peníze, i nebožtíků, po nichž nezůstalo ani na pohřeb.

„V takovém případě samozřejmě existují možnosti ekonomických pohřbů, či pohřbů na splátky s nejlevnějším typem obřadu," vysvětluje Duben. Jeho slova jen potvrzují celostátní statistiku. V roce 2007 ministerstvo pro místní rozvoj vyplatilo za 140 lidí pohřbených bez dědiců 849 tisíc korun. Čísla ale rostou. V roce 2009 to bylo za 410 osob už 2,5 miliónu korun a loni již stát refundoval obcím 5,8 miliónu korun za více než 900 lidí, kteří zemřeli bez prostředků a osamoceni.