VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prostřednictvím malých kartičkových kalendářů je možné dokonce sbírat i „čas"

Havlíčkův Brod – Je to již třicet let, co Jan Krajdl z Havlíčkova Brodu propadl kouzlu nekonečného světa malých papírových kartičkových kalendářů.

23.4.2013
SDÍLEJ:

Sběratel. Jan Krajdl sbírá malé papírové kartičkové diáře již třicet let. Za tu dobu jich ve své sbírce nashromáždil více než osm tisíc. Nejvíce si cení takzvané autorské kalendáře. Ty si vydávají sami sběratelé.Foto: Jaroslav Švanda

Před tím jako každý správný malý a velký kluk sbíral poštovní známky, etikety ze sirek či žiletek, pivní tácky, plechovky a další věci, které ho zaujaly, nebo se mu prostě líbily. Sám sebe ale mezi špičkové a permanentně pro svou sbírku žijící sběratele nepovažuje, byť by jistě mohl, neboť jeho sbírka dnes čítá úctyhodných…

… a to už nám prozraďte sám. Kolik dnes máte ve své sbírce kalendářů?
Tak zcela přesně to spočítané nemám, ale myslím, že nejméně osm tisíc jich bude.

Nedovedu posoudit, jestli to je v porovnání s jinými sběrateli hodně, nebo málo. Napovězte, patříte rozsahem své sbírky mezi velké, střední nebo malé sběratele?
Řekl bych, že asi to slovo střední je v mém případě správné a odpovídající.

Kalendáře sbíráte již třicet let. Snadným výpočtem tedy dojdeme k roku 1983. Tehdy se vám tedy do ruky dostaly vůbec ty první…
Ano. V té době jsem pracoval v propagačním oddělení někdejšího národního podniku Pleas Havlíčkův Brod a?mezi mé obvyklé povinnosti patřily i návštěvy četných kontraktačních výstav a veletrhů. A kalendáříky samozřejmě neodmyslitelně patřily k propagační výbavě každé tehdejší textilky. Myslím, že stojí za to, připomenout alespoň některé z nich, vždyť mnoho z nich dnes už ani neexistuje. Byly to: Elitex, Modeta, Jitex, Triola, Vlněna, Severka, Hedva, Tonak a další.

Dnes už jste ve starobní penzi, na kontraktační výstavy textilek tudíž nejezdíte, jak tedy svou sbírku kalendáříků, jak jim sympaticky říkáte, rozšiřujete a doplňujete teď?
Čas od času se vypravím na veletrhy cestovního ruchu do Prahy nebo do Brna, navštěvuji informační střediska měst a obcí, občas se dostanu do kontaktu s nějakou firmou, podnikem či prodejnou a samozřejmě jezdívám na sběratelské burzy tady v okolí. Všude tam je možné kalendáříky získat. Kromě toho jsou sběratelé, kteří si svoje kalendáříky vydávají i sami a mezi sebou si je vyměňují.

Patříte mezi ně i vy?
Patřím. První jsem vydal v roce 2006 a je na něm reprodukce mého snímku černošského zpěváka ze skupiny Erabtion, kterou jsem vyfotografoval při jejím koncertu v Hradci Králové. Mimochodem ten snímek byl oceněn na fotografické výstavě Foto Vítkovice, což mě samozřejmě těší. No a zatím poslední kalendářík jsem vydal letos. Je na něm motiv Dolního Města, odkud pocházím.

Už víte, co bude motivem vašeho kartičkového kalendáře pro rok 2014?
Tak to ještě opravdu nevím. Ale kalendář určitě vydám.

V jak velkém nákladu je tisknete?
Vždycky si jich nechám udělat tak asi padesát.

Říkal jste, že si vydavatelé kalendáře mezi sebou vyměňují. Kolik těch autorských ve sbírce máte?
Sto šestnáct, z toho dva jsem získal od sběratele z Německa.

Ceníte si ty autorské? Víc než těch ostatních?
Přiznám se, že ano. Jsou to cenné a mezi sběrateli vysoce hodnocené kousky.

Začali jsme textilkami. Jaké další motivy, nebo řekněme kategorie kalendářů ve své sbírce máte?
Všechny vyjmenovat samozřejmě není možné. Jsou to například regiony, města, firmy, podniky, prodejny, cestovní kanceláře, banky, spořitelny, pojišťovny, rozhledny, auta, motocykly, zvířata, cizina, akty, politické strany, společenské organizace a další a další.

Který kalendář je ve vaší sbírce nejstarší?
Pochází z padesátých let minulého století a vydal ho svého času Československý svaz požární ochrany, jak se tehdy říkalo dnešním hasičům.

Máte nějaký kousek řekněme skutečně raritní, který nikdo jiný nemá?
Myslím, že takový skutečně mám. A shodou okolností je to kalendářík havlíčkobrodského Pleasu z roku 1990. Ze série, která byla takříkajíc zkušební. Do tisku nakonec ten kalendářík vůbec nešel a??dochovalo se jich jen několik málo exemplářů.

Existuje kalendář, který vám ve sbírce obzvlášť schází? Kterým byste třeba zkompletoval nějakou již jinak ucelenou sérii?
Pokud si dobře vzpomínám, tak mi chybí kalendářík cestovní kanceláře Čedok z roku 2011. Tato cestovní kancelář vydává kalendáříky každý rok a ten z roku 2011 mi schází. A pak by se mi také hodily dva kalendáříky, které v letošním roce vydala Česká spořitelna.

Kolik místa vám sbírka doma zabere?
Moc ne. Kalendáříky mám v několika velkých a menších šanonech a ty, které mám na výměnu, nosím v takovém kufříku.

Kolik se vám jich do toho kufříku vejde?
Asi pět set.

A když někde na nějaký kalendářík narazíte, o kolik kousků požádáte?
O dva nebo tři. Abych měl do sbírky a pak na výměnu. V žádném případě nepatřím mezi ty sběratele, kteří si třeba někde v informačním středisku nebo na recepci podniku řekne o padesát kusů.

Jste v Havlíčkově Brodě sám, kdo tyto kalendáře takto systematicky sbírá?
Kdepak. Je nás tak deset nebo dvanáct. Ale scházíme se většinou jen na burzách. Tady v Brodě, nebo také v Třebíči nebo Žďáře nad Sázavou.

Jezdíte na burzy i někam dál?
Občas ano. Vypravím se do Brna nebo také  do Prahy.

Kolik kousků obvykle směníte?
Jak kdy. Obvykle šedesát sedmdesát a pak doma zjistím, že jich třeba šest nebo sedm ve sbírce už mám.

Stane se někdy, že za nějaký exemplář musíte zaplatit?
Nebývá to zvykem, a pokud ano, jde skutečně jen o zcela symbolické sumy v řádu jednotek korun.

Jste členem sběratelského klubu?
Ne, nejsem nikde organizován. A vyhovuje mi to. Ale v Havlíčkově Brodě samozřejmě klub sběratelů existuje a funguje.

Jak často si svou sbírku prohlížíte? Listujete v šanonech?
Normálně v týdnu, kdy má člověk celou řadu starostí a povinností, ani ne, ale vždycky tak jeden nebo dva dny, než se vypravím na burzu, si ji prohlédnu a prolistuji.

Sbíráte sám, nebo máte v rodině spřízněnou dušičku?
Sbírám sám a sbírku pak asi předám vnučkám, budou-li o ni mít jednou zájem. Někdy za mnou přijdou a prohlíží si ji. Hlavně pak kalendáře, na kterých jsou zvířata, hlavně pak koně.

Autor: Jaromír Kulhánek

23.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Stromy padaly na silnice, auta i karavan

Ilustrační foto.

V Jihlavě hoří hala společnosti na zpracování dřeva

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Hospodští v Havlíčkově Brodě nereagují na nabídku malých pivovarů

Havlíčkův Brod – Majitelé hospod na Havlíčkobrodsku prozatím nevyužívají rozmanitých možností, které jim nedávná pivní revoluce nabídla. Nová generace pivařů začíná naplňovat hospody, ale lokální hospodští na moderní vlnu dosud nezareagovali a nabídka piv na pípách zůstává stejná.

Poškozenou vázu v muzeu nahradila kopie světelského kamenosochaře

Lipnice nad Sázavou – V kamenosochařském středisku v Lipnici nad Sázavou vznikla kopie vázy z 18. století, která teď tvoří jednu z dominant novoměstského zámku. Věrnou kopii pískovcové vázy vytvořil student světelské akademie Nicolas Vrána v rámci své maturitní práce.

Kuki se vrací domů. Chytili ho v Jihlavě

Jihlava – Tříměsíční pobyt ve volné přírodě Kukimu končí. Od tohoto pondělí ví o klokanovi, který utekl už v květnu svému majiteli z rodinné farmy v Mohelnici na Olomoucku, celá republika. V pátek ráno se ho podařilo pracovníkům jihlavské zoologické zahrady, hasičům a městským policistům chytit ve Starých Horách v lokalitě Červené domky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení