Podle starosty Martina Kamaráda most v Ronově nikdy omítnutý nebyl. Omítku si prosadili památkáři na základě jednoho starého obrazu, kde je most pod omítkou.

„Letošní zima je už čtvrtá v pořadí. Omítka opadala, my ji nechali reklamovat. Nikdo si most nepamatuje jinak, než jako kamenný. Omítka je pouze na jednom obraze ze 16. Století, kde je na mostě bílá omítka. Právě na základě toho si omítnutí památkáři prosadili, ale letos už nám došla trpělivost," konstatoval starosta.

O příběhu ronovského mostu psal Havlíčkobrodský deník už několikrát, od zahájení rekonstrukce až po dokončení. Kamenný most v Ronově přes řeku Sázavu je jedním z nejstarších v Česku. „Stavebně-historický průzkum z roku 1998 uvádí, že se na mostě nacházejí zbytky vápenné omítky. „To, že byl most omítnut, dokladuje i nalezený obraz mostu z 19. století," informovala mluvčí Ilona Ampapová z Národního památkového ústavu v Telči.

Jenže omítka po každé zimě opadá, hlavně v místech, kde most nasaje vlhkost z vody nebo sněhu. Radnice v Přibyslavi nechala most opravit třikrát. „Stavební odborníci varovali, že omítka nanášená přímo na zaspárované kameny nevydrží," povzdechl si starosta. Jak se ukázalo, stavaři měli pravdu.

„V odborném vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Telči ze dne 18. 12. 2012 bylo uvedeno, že finální vápenné omítky budou respektovat přirozené nerovnosti povrchu mostu a jejich povrchy budou staženy dřevěným hladítkem. Omítky budou připravovány na místě, plnivo, (písek) bude použito z místních zdrojů, vápno bude hašené a dobře uležené," upřesnila Ampapová. V minulosti provedené omítky byly podle Ampapové složeny z dostupného materiálu, který se nacházel v okolí stavby. To znamená z místních písků a uleželého vyhašeného vápna. Národní památkový ústav tedy upozorňoval na to, že pro zachování autentičnosti užitého materiálu i způsobu zpracování je nutné opět využít místní zdroje. Vápenná omítka je doložená jako autentický, historicky používaný materiál. Vápenný nátěr lze z hlediska památkové péče pro jeho především pohledové a funkční vlastnosti, označit za nejvhodnější materiál pro použití na objektech památkově chráněných.

Jenže město Přibyslav podle starosty Kamaráda už most nově omítat nechce. „V každém případě je stále v tuto chvíli platným dokumentem závazné stanovisko vydané výkonným orgánem státní správy na úseku památkové péče – Městským úřadem v Havlíčkově Brodě, odborem rozvoje města. Ten se také ohledně omítek ztotožnil s názorem Národního památkového ústavu. Omítky by měly být prováděny dle tradičních technologií a tradičními postupy s tím, že je nutná pravidelná údržba," zdůraznila Ampapová.

Pokud se tedy město Přibyslav rozhodne, že most nebude třeba každý rok omítat znova, může se s tímto závazným stanoviskem dostat do rozporu. Což může podle zákona znamenat i správní řízení.