Takový spor mezi sebou teď v zimě vedou řidiči a ochránci na Chotěbořsku. Důvodem neshod je silnice 345 mezi Chotěboří a Bílkem.

Proč se neudržuje silnice mezi Chotěboří a Bílkem? Prý je to kvůli žábám. Jestli je to tak, pak by se měli dostavit ochránci přírody a pomoci silničářům udržovat tuto silnici dokonale sjízdnou, bez vyježděných kolejí, postěžovali si řidiči, kteří touto trasou projíždějí v zimě pravidelně.

Mezi řidiči se dokonce objevila fáma, že silnice se solit údajně nesmí, aby to neublížilo místní kolonii žab. „Zaráží mě, že léta žábám solení na silnici nevadilo, a teď najednou někdo za stolem zjistil, že tam žijí chráněná zvířata, a proto se nebude solit silnice. Zřejmě tam tudy nikdo z úředníků nejezdí denně do zaměstnání. Je s podivem, že do Pece pod Sněžkou, což je součástí Krkonošského národního parku, dojedu bez problému po posolené silnici. Zřejmě chotěbořské žáby jsou více chráněné než příroda v Krkonoších," podotkla například Andrea Matějková, která se obrátila se svou stížností přímo na městský úřad.

„Kdo za takovým nápadem vězí? Jsou to lidi z Chráněné krajinné oblasti, či z odboru životního prostředí? Kdo si vezme na triko, až se tam někdo zabije?" připojil se k nespokojeným řidičům například Ladislav Čáp. Proč se neudržuje chemickým posypem silnice 345 ve směru Chotěboř a Bílek, se pokusil řidičům objasnit jednatel společnosti Technické a lesní služby Miroslav Uchytil.

Stromy usychaly, chřadly a umíraly

„V roce 2013 došlo k posouzení chřadnutí porostů v majetku města Chotěboř kolem komunikace směrem do místní části Bílek. Závěr odborného posudku zpracovaného Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště sděluje, že příčinou pozorovaného chřadnutí a odumírání dřevin ve zkoumaných porostech a půdě je toxická koncentrace chloridů a sodíku v půdě a následně v jehličí dřevin. Neexistuje-li jiný možný zdroj těchto prvků, je příčinou chemická údržba komunikace, při které jsou chloridové soli používány," vysvětlil Uchytil. Proto Chotěboř požádala Krajskou správu a údržbu silnic Vysočiny o změnu technologie posypu z chemických prostředků na inertní materiál. Krajská správa tomuto požadavku vyhověla.

Krajská správa a údržba silnic na úseku v délce asi 2,5 km umístila značky s upozorněním na změnu technologie údržby a posypu.
„Důvodem pro omezení solení v daném úseku silnice nejsou žabičky, ale postupný úhyn lesního porostu vlevo od silnice při výjezdu z Chotěboře. Slaná voda ze silnice odtéká směrem do chráněné krajinné oblasti Údolí Doubravy. Z lesní půdy byly odebrány vzorky a byl realizován rozsáhlý průzkum, včetně zkoumání jehličí, přičemž bylo zjištěno, že na poměrně rozsáhlé ploše lesa došlo k několikanásobnému překročení koncentrace soli v půdě. Pokud by se solení silnice neomezilo, došlo by k úhynu lesního porostu a slaná voda by prosakovala až do řeky Doubravy," připojil svoje vyjádření i tajemník městského úřadu Chotěboř Milan Linhart.

Chotěboř ale není jediným městem, kde v zimě řeší, jak udržovat zasněžené a kluzké silnice. Stejná debata mezi řidiči a ochránci přírody, jak udržovat v zimě některé vybrané silnice, se vede například v Novém Městě na Moravě. Obyvatelé města se tam dokonce rozdělili na dva tábory. Jeden navrhuje zůstat u soli, druhý sypat silnice drtí. Obě varianty mají svá negativa. Sůl podle řidičů ničí podvozky aut a ničí silnici, na které zůstávají hluboké koleje. Drť zase nechává na jaře nepořádek.