VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skládka odpadu v Ronově vynáší miliony korun ročně

Přibyslav – Celých dvacet milionů korun ročně vynáší městu Přibyslav skládka komunálního odpadu v Ronově nad Sázavou.

18.2.2014
SDÍLEJ:

Skládka. Ukládání odpadů v Ronově vynáší, ale město musí do skládky investovat. Foto: Deník/archiv

Zhruba za deset let ale město může o tyto peníze natrvalo přijít.

„Celkem 16 milionů korun činí na skládce příjmy z poplatků za uložení komunálního odpadu, který platí města a obce. Dalších 4,5 milionu korun je takzvaný hospodářský výsledek," upřesnil místostarosta Přibyslavi Martin Kamarád, dohromady je to tedy slušná suma dvou desítek milionů. Objem ukládaného odpadu se rok od roku mění. Například v roce 2013 bylo na skládku v Ronově uloženo 35 tisíc tun odpadu, v minulých letech to bylo někdy i 50 tisíc tun. Podle místostarosty stoupá průběžně hlavně objem uloženého komunálního odpadu. Skládka v současné době zaujímá plochu o rozloze osmi hektarů. Patří k největším na Havlíčkobrodsku, odpad na ni ukládá přes sto měst a obcí.

„V posledních letech jsme do skládky třikrát investovali. V současné době se chystá rekultivace její druhé etapy, jejíž životnost už loni skončila," doplnil místostarosta Kamarád. Součástí rekultivačního procesu skládky je pravidelné zavlažování odpadními vodami, tím vzniká vysoký objem skládkových plynů. Plyn ze skládky je odváděn do speciální bioplynové stanice. Tato jednotka ale nepatří městu Přibyslav. Patří jedné soukromé firmě. Tato firma platí městu nájem za prostory na skládce.

Příjmy nejsou zadarmo

Skládkové plyny se používají k výrobě elektřiny, kterou pak firma prodává. Město v žádném případě s elektřinou neobchoduje, zdůraznil starosta města Jan Štefáček.

Radnice má sice ze skládky slušný příjem, ale podle místostarosty Martina Kamaráda to není zadarmo. Výstavbu jednotlivých etap, určených k ukládání odpadu, a následnou rekultivaci financuje město z vlastního rozpočtu, za podpory takzvaného rekultivačního fondu podporovaného Svazkem měst a obcí ČR.

Skládka v Ronově má ale omezenou životnost, záleží na tom, jak rychle se její prostory zaplní. Podle místostarosty by mohla skládka vydržet tak do roku 2022. Záležet bude nejen na objemu ukládaného odpadu, ale i na zákonodárcích.

Zákonodárci čas od času přicházejí s nějakým omezením, které má ukládání odpadu znesnadnit, nebo majitele skládky připravit o výnosy z jejího provozu.

Pomohla by spalovna

Co bude pak, až skládka skončí a město přijde o značný příjem, z něhož mimochodem bude hradit i půjčku, kterou si vzalo na rekonstrukci základní školy, to je podle místostarosty Kamaráda nyní těžké odpovědět. „Nicméně nebude na škodu, když se Přibyslav naučí s touto variantou do budoucna počítat a začne v rozpočtu výrazně šetřit," podotkl místostarosta. Prodloužit životnost skládky v Ronově by mohla například stavba spalovny, o které se na Vysočině v minulosti uvažovalo. Měla se stavět asi v roce 2015.

„To ale v současné době nepřichází v úvahu. Brání tomu Evropská unie. Podle jejího názoru je spaloven na území ČR až dost," konstatoval starosta Štefáček s tím, že město Přibyslav by se stavbě spalovny nebránilo. Vybudování velké spalovny na komunální odpad z Vysočiny na území svých měst by se nebránili ani starostové Jihlavy, Žďáru nad Sázavou a Třebíče.

Zařízení by ročně mohlo zpracovat na teplo a elektřinu kolem 100 tisíc tun odpadků i víc. Zhruba před víc než rokem se na toto téma uskutečnil v Kraji Vysočina průzkum, který ukázal, že například většina občanů města Jihlavy žádnou spalovnu v kraji nechce. Proti spalovně byla i nezisková organizace Arnika.

„V Jihlavě anebo ve Žďáru nad Sázavou má vyrůst nová obří spalovna komunálních odpadů o kapacitě až 150 tisíc tun spálených odpadů za rok. Jde o předimenzovaný projekt, který Kraji Vysočina nepřidá ani na kráse, ani nebude nejlepším řešením nakládání s odpady v něm," varovala před stavbou Arnika.

Autor: Štěpánka Saadouni

18.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Michaela Horáková začala budovat své sny, oprostila se od stereotypní společnosti a založila vlastní architektonické studio. K tomu přišla tento rok s vlastní módní značkou Mishe.
25

Tvrdohlavě kráčím proti proudu

Areál letního parketu v Dobrohostově u Lípy obsadily regionální i přespolní kapely. Uskutečnil se zde 22. ročník festivalu Stock Dobrohostov. Na snímku jihlavská kapela KARAKUM.

Dobrohostov opět naservíroval porci dobré muziky

OBRAZEM: Úroda na Sádku je nejlepší za pět let. Suchu navzdory

Vysočina /ROZHOVOR/ – V nejzápadnější a nejvýše položené viniční trati Znojemské podoblasti právě dozrávají hrozny. Pro vinaře Lubomíra Lampíře z Vinařství Sádek u Kojetic a jeho spolupracovníky tím začíná jedno z nejnáročnějších období. Hrozny ze Sádku i z ciziny se začnou měnit v burčák a následně i ve víno. Vedla k tomu náročná sezona, která nejspíš přinese výjimečnou úrodu.

OBRAZEM: Krucemburk láká na výstavu květin

Krucemburk - Po dvou letech opět rozkvetly reprezentační prostory Úřadu městyse Krucemburk. Spolek zahrádkářů zde po celý víkend 19. a 20. srpna pořádá tradiční výstavu květin. Výstava je milovníkům kvetoucí krásy zpřístupněna vždy v době od 9 do 17 hodin.

Zloděj si do firmy došel pro nářadí

Světlá nad Sázavou – Případ krádeže nářadí k pracovnímu stroji prošetřují policisté z obvodního oddělení ve Světlé nad Sázavou. Ke krádeži došlo někdy v době mezi 7. a 15. srpnem v obci Příseka.

AKTUALIZOVÁNO

Bouřka a silný vítr vyvracely stromy a komplikovaly dopravu

Havlíčkobrodsko - Bouřka doprovázená silným větrem, která v noci zasáhla region, vyvrátila desítky stromů. Spadlý strom zastavil dopravu u Chřenovic na Havlíčkobrodsku a způsobil dopravní nehodu mezi Věží a Rozkoší. Nejvíce bouřka zaměstnala hasiče na Pelhřimovsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení