VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spektrum činností je dostatečné, teď je třeba soustředit se na jejich kvalitu

Havlíčkův Brod – Okrašlovací spolek Budoucnost se díky svým četným aktivitám dostává v Havlíčkově Brodě do stále většího povědomí veřejnosti. Svou činností navazuje, a to podle slov čestného předsedy Jana Schneidera, přiměřeně na své předchůdce, kteří spolek založili  roku 1886 v tehdejším Německém Brodě.

15.6.2014
SDÍLEJ:

Jan Schneider.Foto: Deník/Jaromír Kulhánek

Kdy a proč u nás okrašlovací spolky vznikaly?
Podle olomouckého architekta Petra Mičoly souvisí překvapivě rozvoj veřejné zeleně s rozvojem vojenské techniky. Po napoleonských válkách byly totiž městské hradby jako vojensky již neúčinné ve velkém měřítku bourány, takže v městech vznikala velmi zajímavá volná prostranství. V té době vzrůstal zájem o městskou zeleň. Byly zpřístupňovány soukromé parky a zahrady, například pražská Klamovka. Postupně přibývalo veřejné zeleně, budované nejprve ze soukromých, posléze i z veřejných prostředků, například Chotkovy sady. Rostlo
i občanské, zejména pak národní, sebeuvědomění. Rakouská legislativa po období bachovského absolutismu umožnila i rozmanitý spolkový život. V té době začaly vznikat okrašlovací spolky. Ty se pak zasazovaly ve prospěch veřejné zeleně, tedy 
i v nastalých sporech o charakter využití hradbami uvolněného prostoru. Města, v nichž tehdy vznikly parky, zelení ozdobené promenády
a bulváry,  z toho viditelně těží dosud. Okrašlovací hnutí postupně sílilo. Svaz českých spolků okrašlovacích v Království českém, který vydával časopis „Krása našeho domova", jich v roce 1904 sdružil přes dvě stě, za deset let již téměř dvojnásobek. Svaz se v počátcích též pokoušel vypracovat soupis přírodních památek, později inventarizovat památné stromy.

Jak to bylo v Německém Brodě?
Pan Zdeněk Šikula ve své práci o původním Okrašlovacím spolku Budoucnost uvádí. Cituji: „Počátkem roku 1886 ve skupině přátel byl pronesen návrh, aby ve městě byl dle vzoru ostatních měst založen spolek okrašlovací. Toto komité pánů (Burian Václav, Raupach Ferdinand, Spurný Jan, Švácha František, Slavík Václav a Bureš Josef) svolává na den 9. května ustavující schůzi. Účastní se jí 43 pánů. Dr. Prušák Konrád ve své velmi emotivní a přesvědčivé přednášce hovoří o prospěšnosti 
a účelnosti takového spolku. Poté je zvolen předsedou spolku Burian Václav (měšťan), místopředsedou Vančura Antonín (děkan), jednatelem Bureš Josef (učitel) a devítičlenný výbor. Tím byl ustaven spolek „Budoucnost" se 14 členy zakládajícími 
a 193 členy řádnými."

Čím vším se původní spolek zabýval? Jaký byl jeho vztah s radnicí?
Dovolím si opět ocitovat  dobové materiály: „Účelem spolku jest přičiňovati se 
o okrašlování královského města Německého Brodu 
a okolí sázením a pěstováním stromův a křovin, zakládáním a zvelebováním stromořadí, veřejných sadův 
a upravováním příhodných procházek." O jeho činnosti svědčí i to, že za dvacet let  vysázel na zakoupených pozemcích přes 70 tisíc kusů stromů a křovin, v dalších letech byla sadba doplňována do původních porostů a na nově upravené plochy. Tak vznikl park Budoucnost. 
K údržbě spolek zaměstnával hlídače či hajné. V parku spolek pořádal vycházky, slavnosti, koncerty a přednášky. Spolek formalizoval svůj vztah s radnicí tak, že po svém založení zvolil „slavné obecní zastupitelstvo" svým protektorem a požádal ho 
o přijetí tohoto protektorátu, „abychom takto spojenými silami pracovati mohli ku zvelebení města svého".

Proč Okrašlovací spolek Budoucnost ukončil činnost?
Po válce dolehly zřejmě na členy spolku finanční problémy. 10. října 1919 původní spolek rozhodnutím mimořádné valné hromady zanikl. Park předal do správy a vlastnictví městu, které se zavázalo, že „sady Budoucnost zůstanou na věčné časy sady a nebudou k jinému účelu věnovány".

Kdy došlo k obnovení jeho činnosti? Kdo stál u jeho zrodu?
Myšlenka na obnovení činnosti okrašlovacího spolku vznikla v souvislosti s nesouhlasem s projektem, jehož výsledkem je současná úprava Havlíčkova náměstí. Originální, z poloviny zelené, náměstí, bylo pro Havlíčkův Brod typické. Současné „kamenné" náměstí je oproti zazeleněnému přirozeně i hlučnější, citelně teplejší, méně stinné, prašnější a sušší. Tyto skutečnosti souvisí s ideou okrašlovacích spolků, proč zavádět zeleň do měst. Občanský nesouhlas s projektem tehdy projevil proslulý ortoped Jiří Stryhal mediálně, Jiří Čáslavský peticí, formu znovuobnovení okrašlovacího spolku pak dostal díky přípravnému výboru, jehož členy byli Stanislav Hanuš, Milan Kašpar a já. Činnost spolku jsme symbolicky obnovili 10. října 2010, přesně 
91 let po zániku původního.

Co můžete říci o současném působení spolku?
Začnu malou odbočkou 
a pochválím letošní Trh řemesel v překrásném prostředí parku Budoucnost. Dle jednoho dřevořezbáře, který prý sjezdil mnoho trhů, byl tento havlíčkobrodský zdaleka nejkrásnější. Bylo to dáno nesporně i tím, že mezi jednotlivými stánky vznikl prostor ke společenským kontaktům, takže se vlastně jedná o unikátní kombinaci trhu a korza.

Proč tato odbočka?
Den konání Trhů řemesel je totiž předvečerem výročí založení původního Okrašlovacího spolku v roce 1886. Proto jsme před čtyřmi roky uspořádali první jazzový koncert v Šupichově altánku. Bylo to přes poledne, souběžně s konáním trhů, tehdy poprvé situovaných do parku. Pozvali jsme světově proslulý Originální pražský synkopický orchestr. Letos pak již potřetí koncertoval vysočinský dixieland Tata Band. Od té doby Trh řemesel v parku a koncert v altánu k sobě prostě již patří.

Při této příležitosti alespoň symbolicky sázíte také stromy, že?
Ano. Park od roku 1919 patří městu, proto do něj můžeme zasahovat pouze po poměrně složitém získání úředního souhlasu. V prvním roce jsme vysadili jeden stromek, vloni již tři. Letošní čtyři jsme na jaře nestihli, doženeme to na podzim. Další roky tuto naši mladou tradici zřejmě ovlivní připravovaná úprava parku Budoucnost. 
V sázení ale hodláme pokračovat, v parku nebo jinde.

A další aktivity?
V rámci pravidelných spolkových akcí o první sobotě v měsíci jsme vloni měli přednášku Petra Tvrdého o posrpnové normalizaci v havlíčkobrodském tisku, já jsem zavzpomínal na horké léto v Izraeli roku 2006, kdy na Haifu dopadaly rakety z Libanonu, Tomáš Fejt dal přednášku ke 150 leté historii pěveckého sboru Jasoň, František Šístek pohovořil 
o úpravě parku v Praze Malešicích. Letos v březnu jsme byli na exkurzi v pivovaru Rebel, v dubnu jsme uspořádali besedu s havlíčkobrodskými hokejovými legendami, Václavem Chytráčkem, Janem Suchým, Jiřím Holíkem a bývalým hokejovým rozhodčím a sportovním komentátorem Aloisem Svobodou (zdravici poslal z nemocnice i Jaroslav Holík). 
V květnu jsme měli v kavárně U Notáře přednášku Petra Krále o historii létání v Německém Brodě (1933-1945). Počátkem června jsme uvítali osobitou písničkářku a kytaristku Dášu Voňkovou a den poté letecký akrobat Jan Adamec na své skvělé přednášce s ukázkami básnil o královně leteckých sportů.

Co připravujete na podzim?
Na naše pravidelné spolkové první soboty v měsíci pozveme například historika Petra Tvrdého, o zkušenostech ze světa budou hovořit brodští podnikatelé Antonín Urban, Lubomír Dvořák a David Šidlák, a námětů na přednášky dále přibývá. Kromě toho jsme opět vyhlásili veřejnou soutěž o Cenu Františka Drašnera, protože regionální historii považujeme za základ veškeré kultury. Podzimní „Veřejnou rozpravu", což je naše nejdůležitější akce, tentokrát věnujeme ve spolupráci s radnicí 
a přizvanými architekty vztahu řeky a města, protože Sázava je jedním z definujících rysů našeho města, 
a nejsme sami, kdo má neodbytný pocit, že by řeka měla být při rozvoji města koncepčně integrována. Krom toho zamýšlíme uspořádat počátkem září v prostoru parku u Rubešovy školy dvoudenní akci s pracovním názvem „Okrašlovací spolek Budoucnost uvádí filmy z české minulosti", kdy bychom péčí Jiřího Čáslavského chtěli zájemcům promítnout nějaké „celuloidové" filmy, jimž končí hrací monopol. S půjčováním starých českých filmů je ale spojena nejedna potíž, nevzdáváme se však.

Co říkáte tvrzení historika Michala Kampa, který v květnových Havlíčkobrodských listech v článku věnovaném parku Budoucnost napsal. Cituji:  „Roku 2009 vznikl obnovený spolek Budoucnost. Jenže jeho role je obtížná – přišel v době poněkud odlišné té původní. Doposud své aktivity zaměřuje víc k přednáškám a kavárenským diskusím než k práci s lopatou. Navíc je silně vůči městu opoziční, takže vlastně ve stopách původního spolku nejde."
Historika Kampa bychom museli nejprve opravit, že jsme vznikli v roce 2010, což uvádíme i na našich webových stránkách: http://www.budoucnost-hb.cz/o-spolku/stanovy/. Mrzí nás konfrontační tón, jímž nás staví „proti městu". Podle našeho názoru „jít ve stopách původního spolku" nepředznamenává vztah 
k městu, ale k zeleni v něm. Byli jsme proti redukci zeleně na náměstí, nikoli a priori proti městu. Spoluprací chápeme nejen souhlas, ale i kritiku. Michal Kamp si sice uvědomuje, že se nalézáme 
v poněkud jiné době než zakladatelé původního spolku, ale co do činnosti jako by  nás chtěl vrátit do 19. století. My jsme však deklarovali, že na činnost původního spolku navazujeme „přiměřeně"a že nám jde o okrašlování fyzické i duševní. Na jednu 
z přednášek, o nichž mluví jakoby až s despektem, jsme zamýšleli pozvat i jeho. Uvidíme, jak se k tomu postaví.

Bude se váš spolek podílet na plánované rozsáhlé revitalizaci parku Budoucnost? A pokud ano, jak?
Připravovanou úpravou parku Budoucnost podle studie architekta Zdeňka Sendlera se zabývá pracovní skupina městského úřadu, jejíž práce se účastním jako zástupce Okrašlovacího spolku. S radnicí spolupracujeme i v pracovní skupině, týkající se úpravy Smetanova náměstí. Zde spolek zastupuje současný jeho předseda Jiří Vízek. Svoji úlohu chápeme jako další informační propojení vedení města s veřejností. Do realizace zasahovat nemůžeme, nejsme vlastníky oněch pozemků.

Co chystá spolek dál, řekněme ve střednědobém horizontu?
Ve spolku převažuje názor, že spektrum našich činností je dostatečné a že je teď spíše třeba se soustředit na kvalitu. Každou první sobotu 
v měsíci pořádáme v kavárně U Notáře přednášku, v průběhu Knižního veletrhu organizujeme koncert písničkářů, totéž zřejmě budeme dělat i na jaře. V průběhu Trhů řemesel pořádáme jazzový koncert v Šupichově 
altánu, jehož okolí před koncertem uklízíme. Na podzim připravujeme vždy jedno velké téma na „Veřejnou rozpravu". Vypisujeme soutěž 
o Cenu Františka Drašnera, týkající se prací z regionální historie. To je možná docela dost na několik nadšenců, jejich volný čas i finanční možnosti jejich i jejich sponzorů, jimž děkujeme!

Ve spolku došlo v poslední době k personálním změnám. Můžete je přiblížit?
Po třech letech, kdy mi skončilo funkční období předsedy spolku, jsem již na tuto funkci nekandidoval. Byl jsem, jak se říká, trochu „vyhořelý". Podařilo se nastavit v základních rysech spolkové aktivity. Nebylo to jednoduché. Nechtěl jsem však, aby to bylo představení jednoho muže. Svým odstoupením jsem chtěl podnítit ostatní do větší aktivity, ale současně podrobit spolek zkoušce, zda je schopný života. Mám za to, že to byl nutný krok.

A co noví členové, hlásí se?
Co se náboru členů týče, nejsme programově aktivní. Stojíme především o ty, kteří budou něco dělat. Ty ostatní milerádi uvítáme na našich akcích.

Má okrašlovací spolek třeba 
i nějaké politické ambice? Účast v nadcházejících komunálních volbách?
Nikoliv! Snažíme se držet spolek cíleně mimo politické ambice kohokoliv. Důsledně a zcela mimo politiku se však život vést nedá. Nicméně Okrašlovací spolek má intence občanské, nikoliv politické.

Kdo je Jan Schneider?

Narodil se v roce 1955 v Karlových Varech, je ženatý a má  čtyři děti. Signatář Charty 77. Spolupracoval se skupinou The Plastic People of the Universe. Absolvent  Cambridge Certificate in Religious Studies, nyní publicista a bezpečnostní analytik.

Autor: Jaromír Kulhánek

15.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bývalý český zápasník v řecko-římském stylu Marek Švec z Havlíčkova Brodu má vysněný olympijský bronz.
30

Pumpař z Brodu má olympijský bronz. Medaili si můžete potěžkat i vy

Lukáš Krpálek ve finále olympijských her v Riu porazil Elmara Gasimova.
9

Stihne Krpálek MS? Spíš ne, mrzí judistu

Sexuolog Weiss půjde k soudu v říjnu. Hrozí mu trest až šest let vězení

Pelhřimov – Až šest let vězení hrozí sexuologovi Petru Weissovi z Prahy za to, že loni v září podle policie způsobil na Pelhřimovsku dopravní nehodu, při níž zemřeli dva lidé, a jeden byl vážně zraněn. Dvaašedesátiletý lékař tehdy vyvázl s lehkým zraněním. Policie nakonec dospěla k závěru, že Weiss se před nehodou nevěnoval řízení a jel příliš rychle. Vyšetřování bylo ukončeno a spis už je i s podanou obžalobou u Okresního soudu v Pelhřimově.

Vyděrač, který obtěžoval ženu ze Světlé, skončil za mřížemi

Světlá nad Sázavou – Ztrátou svobody za své činy zaplatí čtyřiatřicetiletý vyděrač z Frýdku – Místku. Brodští kriminalisté na něj podali návrh na obžalobu ze tří trestných činů. V případě prokázání viny mu hrozí, že stráví ve vězení deset let.

Pálenice se teprve rozjíždí, slabší začátek zavinily třešně

Vysočina – Padesát. Tolik pěstitelských pálenic funguje na Vysočině podle statistiky Celního úřadu pro Kraj Vysočina. Většina z nich však sezonu teprve startuje. Může za to nedostatek třešní. Palírník Roman Koudela z Polné na Jihlavsku začne až v září.

Středeční nehoda na D1: Mladý řidič se nevěnoval řízení, a to ho stálo život

Vysočina - Dvacetiletý řidič se plně nevěnoval řízení, nezareagoval na vzniklou situaci, a to pro něj nakonec bylo osudné. Tragická nehoda se stala ve středu kolem půl páté odpoledne na 93,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. Ke středu dodávky a nákladního auta došlo v místě, kde se jen pár minut před tím odehrála jiná dopravní nehoda.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení