Obce, které si nepřejí na svém území otevřít doly na těžbu uranu, zastupuje již dva roky právník Luboš Kliment ze Žďáru nad Sázavou.

„Za jeho služby zaplatily obce doposud 100 tisíc korun. Na mzdu právníka přispěly obce rovným dílem, každá částkou 25 tisíc. Vzhledem k tomu, že právní pomoc budeme do budoucna rozhodně potřebovat, chceme prodloužit smlou-vu s Lubošem Klimentem o další dva roky a zaplatit mu částku zhruba ve stejné výši," informoval starosta Přibyslavi Martin Kamarád. Zároveň se čtyři dotčené obce rozhodly naplánovat si na leden příštího roku informační schůzku s vedením Kraje Vysočina.

„Máme nové krajské zástupce. V minulosti se vedení kraje v případu těžby uranu u Brzkova moc nevyjadřovalo. Vystupovalo asi tím způsobem, že kraj nemá na tuto situaci názor. Naopak my se domníváme, že kraj by měl v této věci zaujmout poněkud jiné stanovisko," podotkl starosta Kamarád.

Jak zopakoval, budou obce potřebovat právní služby i nadále, protože společnost Diamo, která chce v této lokalitě uran těžit, požádala Ministerstvo životního prostředí o nový průzkum, a to sice průzkum pomocí výpočtu. Navíc od roku 2015 běží na základě žádosti Diama řízení o rozšíření chráněného ložiskového území.

Obce chtějí jednat

„My požadujeme, aby společnost Diamo provedla průzkum klasickou cestou, protože chceme být účastníky řízení. Ovšem bude-li se jednat o průzkum propočtem, bude se úředních jednání účastnit podle zákona jen ministerstvo a společnost Diamo. Když ale půjde o klasický průzkum, bude muset Diamo jednat o povolení s příslušnými obcemi," vysvětlil důvody starosta Kamarád.

Jak dodal, Přibyslav, Brzkov a další obce nevěří moc uklidňující politice státu, která s těžbou uranu u Brzkova nepočítá s ohledem na nízké ceny suroviny na světových trzích. „Nějaký uran pod zemí je, to je nesporné a tato surovina patří státu. Jednou se v této lokalitě těžit zřejmě bude, ale záleží na tom kdy. Pokud to bude třeba za 50 let, budou možná technologie těžby šetrnější než dnes," dodal místostarosta Přibyslavi Michael Omes.

Podle starosty Martina Kamaráda by těžba uranu byla konkrétně pro Přibyslav zátěží.

„Přibyslaví by projížděly nejméně dva vlaky uranové rudy denně. Těžba by měla zřejmě na našem území dopad na spodní i povrchové vody. Nemluvě o sociálních problémech s přílivem dělníků pro uranový důl a omezení bytové výstavby v územích postižených těžbou," zopakoval starosta Martin kamarád stručně hlavní důvody, které vedou obce kolem Brzkova, aby se těžbě uranové rudy od začátku bránily.

O uranové těžbě u Brzkova se na Přibyslavsku mluví zhruba už od roku 2007. Tehdy měla o těžbu zájem firma Timex Zdice s australským investorem, ale zástupci Přibyslavi a dotčených obcí všechny návrhy zamítli.