Byl nejmladší z jedenácti dětí řezníka Aloise Hradeckého.

Po absolvování gymnázia v tehdejším Německém Brodě vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Krátce po promoci nastoupil prezenční vojenskou službu u 28. pěšího pluku v Praze, absolvoval školu pro důstojníky zdravotní služby v záloze a rozhodl se zůstat v armádě. Jako nadporučík přišel v září 1933 do divizní nemocnice na Karlově náměstí v Praze, o pět let později už jako kapitán a později štábní kapitán se stal primářem interního oddělení vojenské nemocnice na Pohořelci a pak ve Strašnicích. S koncem Československa byla rozpuštěna i armáda a MUDr. Hradecký již jako civilista odešel do Strakonic, kde byl 6. června 1939 jmenován primářem interny. Nebyl však jenom lékař a křesťan, ale také voják a vlastenec, proto neodmítl v době okupace pomoc českému odboji. Od jara 1941 společně s četnickým nadporučíkem Felixem Peřkou a katolickým knězem P. Josefem Jílkem pomohli mnoha skrývajícím se odbojářům a vybavili je falešnými dokumenty. V srpnu 1942 byli gestapem odhaleni, npor. Peřka se zastřelil.

Krutý konec

P. Jílek byl popraven a MUDr. Hradecký vězněn v Plzni-Borech a pak v Berlíně. V březnu 1943 byl odsouzen k deseti letům káznice, ale vrchní říšský zástupce se proti rozsudku odvolal a v srpnu 1943 proběhl druhý proces. Tentokrát byl ortel krutý – trest smrti. Poslední dny svého života strávil MUDr. Hradecký v berlínské věznici Plötzensee, která byla na začátku září zasažena spojeneckým bombardováním, a tak byli odsouzenci k smrti urychleně v noci ze 7. na 8. září popraveni.

Po porážce nacistického Německa byl MUDr. Karel Hradecký in memoriam povýšen na podplukovníka a vyznamenán válečným křížem. Ani jeho rodné město na něj nezapomnělo. Už 2. listopadu 1947 byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska.

Statečný lékař se zapsal do historie nejen v rodném městě, ale i v západočeských Strakonicích, i tam na něho dodnes vzpomínají s úctou.

Lékař Karel Hradecký působil ve Strakonicích od 1. července 1939, kdy byl jmenován primářem interního oddělení ve zdejší nemocnici. Na jaře 1940 se novým okresním četnickým velitelem ve Strakonicích stal nadporučík Felix Peřka. Služebně často jednal s primářem Hradeckým. Postupem času přerostla jejich služební známost v pevné přátelství a následnou spolupráci.

Nemocnice se stala útulkem odbojářů

Na jaře 1941 se Strakoničtí napojili na plzeňskou skupinu s krycím jménem „Vašek". Strakonická nemocnice se nyní stala útulkem a výzbrojní stanicí pro parašutisty a osoby hledané gestapem.

MUDr. Hradecký tyto „pacienty" léčil, farář Jílek jim pak vystavoval falešné křestní listy, četnický velitel Peřka, páter Blesík s dalšími spolupracovníky jim obstarávali falešné doklady, zbraně a potraviny. Skupina dr. Hradeckého se stala, byť na krátký čas, také důležitou složkou zpravodajské vysílačky ÚVODu. Období heydrichiády však znamenalo konec celé činnosti.

Dne 3. 7. 1942 začalo rozsáhlé zatýkání v plzeňském ÚVODu, odtud nebylo těžké dostat se do Strakonic. Dne 5. srpna byl na okresním úřadě zatčen MUDr. Hradecký, v Česticích i páter Jílek.

Oba byli popraveni, primář Karel Hradecký 7. září 1943 v Berlíně ve věznici Plötzensee. Strakonická nemocnice, kde primář Karel Hradecký působil, uctila jeho památku tím, že přejmenovala strakonickou nemocnici na Nemocnici primáře MUDr. Karla Hradeckého.