Přesto se však v současnosti potýká s řídnoucí členskou základnou. Podle členů, z nichž někteří jsou již v důchodu, je problém v mladých následovnících.

„Jsou sporty, které jsou mnohem atraktivnější," myslí si jeden ze zakládajících členů klubu, Josef Kučera. Ten v minulosti patřil k vynikajícím puškařům. „Bohužel, nejsme klub, který by mohl mladým dát to, co potřebují," říká otevřeně. Naráží tím především na to, že jenom základní střelecká výzbroj není levnou záležitostí, pořídit si obyčejnou pistoli vyjde na zhruba 20 tisíc korun.

Město provoz chotěbořské střelnice částečně podporuje, avšak to ani zdaleka nestačí na celoroční údržbu.

„Všechno to většinou táhneme z vlastních finančních prostředků," podotýká Jan Cakl, člen výboru. Pokud do klubu přijde mladý člověk, tak je to z velké části díky rodinné tradici – buď střílel jeho otec nebo děda.

Přitom ale závody, které chotěbořští střelci pořádají, jsou výborně obsazené – vždycky se sejde kolem třiceti závodníků.

„Za minulého režimu, ať byl jakýkoliv, byla střelba dobře podchycená a štědře dotovaná," s nostalgií vzpomíná Jan Cakl. Mladí měli například střelivo zadarmo, kdežto dneska stojí jeden náboj od 2 do 7 korun podle kvality a ráže. A na tréninku se spotřebuje minimálně 50 nábojů.

„Nevím, co bude dál. Čas se zastavit nedá, stárneme, musíme si to přiznat," říká. „Byl bych rád, kdyby po nás něco zůstalo, vždyť z naší členské základny vyrostli čeští reprezentanti, jako například Zdeněk Vojáček, Stanislav Chmelař nebo Pepa Kučera. Kromě toho si nemyslím, že by střelba byla až tak nepopulární sport. Motivující by mohlo pro mládež být to, že čeští střelci se z olympiád nikdy nevrátili bez medaile, a to je co říct," poukazuje.

Klub pořádá několik závodů ročně, jako například Putovní pohár města Chotěboře, Chotěbořský kalibr, Chotěbořská finálovka a další. V současnosti má zhruba 20 členů. Více informací najdete na www.ssk.chotebor.sweb.cz.

Erika Nováková