„Dnes už nemohou, důvodem je stáří a nemoc. Nenašel se nikdo, kdo by byl schopen a ochoten pokračovat. Mysleli jsme si, že naši práci děláme dobře. Je to asi pravda. Ale nevíme, proč se mezi námi ve Svazu tělesně postižených v okrese nenašli tři schopní lidé, kteří by nahradili předsedu, pokladníka a zapisovatele, kteří se kvůli věku a nemoci rozhodli ukončit funkci. Je to zarážející, když si uvědomíme, že členská základna má na Havlíčkobrodsku víc než sedm set členů," povzdechl si odstupující předseda Štefan Job z Chotěboře. Podle jeho názoru si organizace nežije zase tak špatně. Daří se získávat i dotace od státu na různé rekondiční pobyty.

Václav Fikar z Lípy u Havlíčkova Brodu je členem Svazu nevidomých a slabozrakých. Podle jeho názoru se tělesně handicapovaným nelze divit, že se do vedení okresního výboru, a veřejných funkcí obecně, moc nehrnou.

Mnozí z nich jsou zřejmě již ve vyšším věku. S ohledem na současnou situaci v sociální oblasti ztrácejí elán a naději. Nemají pocit, že by mohli něco dokázat, změnit, něco vybojovat, když se stát chová k postiženým lidem macešsky. Handicapovaní se cítí nepotřební a odstrkovaní," konstatoval Fikar. Podle jeho názoru je ale škoda, aby zanikla organizace, která má několik stovek členů.„Myslím, že odstupující předseda by měl zkusit požádat o radu a pomoc například sociální odbor městského úřadu v Havlíčkově Brodě a hledat řešení. Jestli okresní výbor skončí, tělesně postižení nebudou mít nikde oporu a zastání," zdůraznil Fikar.

Okresní organizace sdružující lidi s postižením existuje už celých sto let.