VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Těžba uranu u Brzkova: Stát a obce se vzájemně viní ze lží

Přibyslav – Stále vyhrocenější jsou v posledních dnech debaty o možné těžbě uranu u Brzkova.

15.3.2016
SDÍLEJ:

Podle právníka Luboše Klimenta „uranový moloch“ jede potichu dál.Foto: Deník/Štěpánka Saadouni

Přestože není známo nic konkrétního, padají mezi zástupci měst a vesnic z pomezí Jihlavska a Havlíčkobrodska na jedné straně a zástupci státu na straně druhé silná slova.

„To je neuvěřitelné. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek aktivity starostů proti těžbě uranu u Brzkova považuje za účelovou kampaň a je jí prý zhnusen. Označuje těžbu za ekonomický nesmysl. Přitom to byl on, kdo přišel v prosinci roku 2014 na vládu s plánem, podle kterého začal státní podnik Diamo připravovat těžbu a utrácet za to peníze," uvedl starosta Brzkova Aleš Bořil.

Podle mluvčího Ministerstva průmyslu a obchodu Františka Kotrby to je naopak Luboš Kliment, jenž dotčené obce včetně Brzkova zastupuje, kdo šíří zkreslené informace. Kotrba tak reagoval na Klimentovu zprávu o tom, že ministerstvo ani Diamo neinformovaly vládu o dalším zájemci o těžbu v Brzkově, a také o tom, že státu hrozí miliardová mezinárodní arbitráž.

„Ministerstvo ani Diamo nemají povinnost informovat veřejnost o žadatelích o stanovení průzkumného území, ani takovými informacemi nedisponují. Z těchto důvodů ani nemohou informovat, kdo si takovou žádost podal. Těmito informacemi disponuje Ministerstvo životního prostředí a je pouze na něm, komu takové informace podá," uvedl Kotrba.

Podle něj se Kliment se mýlí v tvrzení, že pokud bude Diamo se svým návrhem na rozšíření chráněného ložiskového území u Brzkova úspěšné, může tím zadat základ pro arbitráž. „Stanovení chráněného ložiskového území je institut k ochraně nerostného bohatství státu. Práva jakéhokoliv budoucího těžaře tím nejsou a nemohou být dotčena, bez ohledu na to, kdo o stanovení chráněného ložiskového území požádá," podotkl Kotrba.

Vloni Diamo opakovaně argumentovalo tím, že průzkum lokality není potřeba, a také tím, že není potřeba předkládat osvědčení o ložisku. To ale dotčené obce rozporují a kritizují skutečnost, že přes všechny jejich výtky chce Diamo v řízení o rozšíření chráněného ložiskového území pokračovat a vydání rozhodnutí si vymoci.

„Ke kritizovanému postupu státního podniku Diamo je třeba uvést, že dle zákona se průzkumné území stanoví za účelem vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska," uvedl Kotrba.

V letech 1976 až 1990 probíhaly v lokalitě Brzkov a v jeho širším okolí rozsáhlé geologické a průzkumné práce, jež podle Kotrby poskytly dostatečné informace o surovinovém potenciálu dané lokality.

„Tuto skutečnost potvrdilo i Ministerstvo životního prostředí v odůvodnění zamítnutí žádosti společnosti Timex Zdice o stanovení průzkumného území z roku 2007. Diamo zpracovalo o provedeném průzkumu závěrečnou zprávu, která prokazuje dostatečné informace z etapy vyhledávání a průzkumu," zdůraznil Kotrba. Další etapou je těžební průzkum, ke kterému podle Kotrby není stanovení průzkumného území potřeba, ale pro jeho realizaci je nezbytné stanovení dobývacího prostoru.

Dále je nezbytné podle Kotrby dodat, že obce v procesu stanovení chráněného ložiskového území nejsou nijak dotčeny, protože ve fázi stanovení či rozšíření ložiskového území je dle zákona účastníkem řízení pouze navrhovatel.

Diamo se ale podle právníka Klimenta ohání mandátem vlády a tvrdí, že to, na co společnost Timex čeká dlouhá léta, pro těžbu nepotřebuje.

„Není pravdou, že Diamo nemusí splnit požadavky kladené na žadatele o dobývání ložiska. Řadu potřebných podkladů již Diamo má. Ostatní požadavky plní a získává další podklady pouze takovým způsobem, který je v souladu s platnou legislativou," reagoval Kotrba. Zástupci podniku Diamo podle jeho vyjádření nikdy netvrdili, že by jakýkoli zákonný krok pro zahájení těžby nepotřebovali splnit. „Navíc zahájení těžby se v současné době neplánuje z důvodu její ekonomické nevýhodnosti. Situace, že by v tomto případě došlo k poškození práv konkurence, v žádném případě nemůže nastat, protože geologický průzkum lokality Brzkov je hotov. Rovněž představa, že exploatace ložiska přinese obchod za desítky miliard, je silně zavádějící. Využití ložiska je podmíněno řadou faktorů. Jak již bylo mnohokrát uvedeno, v současné době se zahájení těžby neplánuje, protože by byla ekonomicky nevýhodná," uzavřel Kotrba.

Zastírací manévr?

Podle právníka Klimenta jde ale o zastírací manévr. „V současné době běží proces hodnocení vlivu záměru na životní prostředí. A Diamo podniká všechny kroky k tomu, aby těžba v Brzkově byla v budoucnu zahájena, na což my budeme reagovat," sdělil Kliment.

Autor: Štěpánka Saadouni

15.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Neprůstřelný je na podzim v krajském přeboru po třech kolech chotěbořský gólman Tomáš Dobrovolný (na snímku), který nepustil míč za svá záda 270 minut. Naposledy to bylo ve Speřicích, kde se s týmem radoval z výhry 1:0.

Soural: Nemá cenu dělat velké závěry, nyní je to o momentálním pocitu

Ilustrační foto.

Hanáci vyhráli také odvetu v Jihlavě

Vražda mezi cizinci: Došlo k ní na ubytovně v Humpolci

Humpolec – První letošní vražda na Vysočině se stala na začátku týdne v Humpolci na Pelhřimovsku. V pondělí časně ráno bylo na ubytovně v Pražské ulici nalezeno tělo pětačtyřicetiletého cizince bez známek života. Muž ležel na chodbě ubytovny. Pomoci mu nedokázali ani lékaři rychlé záchranné služby.

Požár zastavil výrobu v Kronospanu. Firma tvrdí, že šlo o zkrat

Jihlava – Více než deset milionů korun. Taková je bilance sobotního rozsáhlého požáru v jihlavské společnosti Kronospan v ulici Na Hranici v Jihlavě-Bedřichově. Hořela hala, ve které se zpracovávají OSB desky, dokonce musel být vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu. Oheň proto na několik dní odstavil výrobu ve firmě.

V muzeu se bude mluvit o pokladech na Vysočině

Chotěboř – Zajímáte se o poklady? Rádi o nich čtete? Nebo dokonce jste jejich vášnivým hledačem? A jak to vůbec se stavem pokladů na Vysočině vypadá? Odpovědi nejenom na tyto otázky dostanete v úterý 5. září od 17 hodin v městském muzeu v Chotěboři.

Děti si ve žďárském parku hrají v balících slámy

Žďár nad Sázavou - Na šest desítek balíků ze slámy tvoří bludiště na okraji žďárského parku Farská humna. Dočasnou venkovní hernu pro děti tam vybudoval žďárský výtvarník Michal Olšiak.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení