Podle starosty Václava Laciny se tento systém praktikovaný už několik let skutečně osvědčil. Obci se daří na odpadech šetřit, roční poplatky se nezvedají, občané si na tento způsob zvykli a odpad poctivě třídí.

„Svoz druhotných odpadů, to znamená plastů a papírů, provádíme jednou za 14 dní současně se svozem komunálního odpadu. Svozy provádí zaměstnanec obce. Občané ponechávají odpad v pytlích nebo taškách u popelnic. Mohou také přinést odpad do obecních kontejnerů mimo dobu svozu. Odpady obec odváží do technických služeb 
v Havlíčkově Brodě nebo do firmy Holešák," popsal systém starosta Václav Lacina.

Poplatky občanům nezvyšují

Zisky, které obec z prodaného odpadu má, nejsou nijak vysoké, ale nejpodstatnější je, že obec šetří náklady za svoz odpadu, které by si jinak účtovala svozová firma. Obec Horní Krupá tedy nemusí zvyšovat ani občanům poplatky za odpad, ti se podle starosty Laciny obci odměňují tím, že odpad poctivě třídí. Obec a místní SDH se navíc zapojily do sběrného systému Elektro-win.

Co nejdřív by měla obec Horní Krupá mít také nový prostor pro třídění odpadů.

„V areálu starého statku, určeného k demolici, vznikne ještě letos prostor s přístřešky na kontejnery pro všechny druhy odpadů, které třídíme, což jsou plasty, kartóny a tiskoviny, železo a bioodpad," upřesnil starosta.

Stavba přijde asi na půl milionu korun, obec chce stavět 
s pomocí státní dotace.

Podle starosty Václava Laciny je odpadové hospodářství a ochrana přírody pro obec jednou z priorit a daří se na tyto oblasti také získávat státní dotace.

„Loni jsme pořídili zametací stroj za 2,3 milionu korun za pomoci dotace, letos jsme získali dotaci na koupi štěpkovače a dalších kontejnerů," podotkl starosta s tím, že nápad vlastního svozu druhotných odpadů některé starosty z obcí na Havlíčkobrodsku oslovil. „Měli zájem o náš systém, přijeli se podívat, ale nevím, že by tyto svozy v okolí nějaká obec skutečně prováděla, kromě nás," dodal starosta Lacina.

Výdaje za svoz 
a likvidaci komunálního odpadu jsou jednou z položek, která výrazně zatěžuje obecní rozpočty. Proto některé obce hledají možnost, jak se odpadů zbavovat bez pomoci drahých svozových firem.

Pytlový systém

Například obec Podmoklany u Ždírce nad Doubravou přišla s návrhem takzvaného pytlového systému.

„Ročně zaplatí Podmoklany 110 tisíc korun za nakládání s komunálním odpadem. Od obyvatel vybereme 45 tisíc korun, obec samotná z rozpočtu platí kolem čtyřiceti tisíc. Vzhledem k tomu, jak malý je obecní rozpočet, je to vysoká částka, která do budoucna ještě poroste," konstatoval starosta Jiří Zatřepálek.

Občané měli odpad třídit doma do pytlů, které jim dá obec – a obec také bude tím, kdo bude dál s odpadem nakládat. Přinést by to mělo výrazné úspory, ale nápad se nakonec neuskutečnil.