Návštěva exprezidenta byla poměrně utajená, setkání promběhlo především se zástupci ěsta a s místními podnikateli. Debata v podkroví chotěbořské Kavárny se točila především kolem ekonomiky a politiky. Otázky se nevyhnuly ani migrační krizi.

„Jediným východiskem je, abychom řekli my a zbytek Evropy tomuto stěhování národů jasné ne! A pak už není potřeba dalších slov. Když to uděláme, nebudeme pak muset řešit, jestli posílíme hranice nebo kdy a kde se začne stavět další azylový dům. Slováci a Maďaři jsou v tomto daleko rozumnější a rezolutnější," vyjádřil jasně svůj názor.

Zároveň naznačil to, co možná někteří už dávno tuší: že ve světě existují jisté vlivné skupiny, které mají zájem na tom, aby do Evropy proudili migranti.

Václav Klaus se zmínil také o Lisabonské smlouvě, kterou jako prezident ČR dlouho odmítal podepsat. Stalo se tak nakonec po vášnivých diskuzích a po rozhodnutí Ústavního soudu až v roce 2009. Neodpustil si však vyhlášení o tom, že navzdory politickému názoru Ústavního soudu, přestane být Česká republika suverénním státem. Odsoudil také formu, kvalitu i obsah rozhodnutí Ústavního soudu. Současná situace mu tak v mnohém dává za pravdu.

„Tehdy na mne byly vyvíjené velké tlaky. Kdyby mne Česká republika podpořila, neměli bychom žádný problém s kvótami nebo dalšími závazky vůči Evropské unii," zmínil se.

V Kavárně padla i otázka, co by tedy dělal, kdyby byl prezidentem? „V této situaci bych asi držel hladovku v Bruselu," řekl narovinu.

Politici neumějí hrát v kolektivu

Kromě politiky se však dostalo i na veselejší témata. O Václavu Klausovi se všeobecně ví, že je vyznavačem sportu. I tím se udržuje ve skvělé kondici. Hraje tenis, košíkovou, lyžuje.

„Je to jednoduché, když se člověk nefláká, má dostatek energie na vše, co ho baví a co potřebuje. A sport k mému životu patří. Vždyť košíkovou jsem kdysi hrál čtvrť století," podotkl. Zavzpomínal i na zápas s Rudou hvězdou Pardubice. „To je asi nejblíže k Chotěboři, kde jsem hrál. A na to si dobře pamatuju. Dal jsem koš téměř z půli hřiště. Byl to takový ten napínavý okamžik jako z filmu – máte tři vteřiny do konce, já držel míč a co teď s tím? Tak jsem to zkrátka zkusil. A div se světe, padl tam nádherný a čistý koš. Na to se nezapomíná," vyprávěl s úsměvem.

Zároveň dodal, že kolektivní sport má v sobě něco nepopsatelného. Musíte spolupracovat, přihrávat v situaci, kdy je to vhodné, být fér.

„Škoda, že někteří naši politici postrádají tento smysl pro kolektivní sport," uzavřel Václav Klaus.

Erika Nováková