Nejméně nápadnou, ovšem ne nezajímavou je takzvaná vila „Rieger", která byla postavena roku 1904 díky stavitelské kanceláři Františka Lišky.

Stavitel Liška

Schopní stavitelé působící na přelomu 19. a 20. století byli opravdu žádaní, pracovně vytížení a uznávaní.
Jedněmi z nich byli bratři František a Otakar Liškové, kteří po prvních třicet let dvacátého století určovali architektonickou podobu tehdejšího Německého Brodu a Chotěboře.

Proto je až s podivem, že jejich jména do dnešní doby jsou známa víceméně historikům a pamětníkům. Jejich stavitelská činnost začala právě v Chotěboři, kde si začínali budovat velmi dobrou pověst. Měli svoji vlastní cihelnu a parní pilu, ale kvůli rostoucí konkurenci a malé poptávce se nakonec přesunuli do Německého Brodu.

Dva odkazy

Jejich největším odkazem pro Chotěboř jsou dvě dodnes stojící vily v ulici Tyršova. První z nich, vila „Jiří Poděbradský" z let 1903-1904, byla postavena v tehdy moderním historizujícím stylu. Své jméno nese po velmi hodnotné fresce českého panovníka od Mikoláše Alše v severním štítu stavby.

Druhá vila, zvaná „Rieger", se nachází hned v sousedství a své jméno nese po právě zesnulém významném politikovi Františku Ladislavu Riegerovi (1818 – 1903), který navíc žil v nedaleké Malči. Liškové v případě této vily zvolili spíše konzervativnější výzdobu, než jak tomu bylo u „Jiřího Poděbradského". Má masivní a výškově jednolitou podobu s neorenesančním nádechem.

Smutné úpravy krásné stavby

Dominovaly zde velké štíty a zdvojené okno v patře příjemně sjednocené do jakési stříšky s nápisem RIEGER. Nutno podotknout, že střídmost zde byla skutečně na místě. Novodobé trendy a stavební experimenty by totiž zřejmě neodpovídaly povaze a názorům zesnulého vůdce tehdejších umírněných liberálů.

Vilu nejprve vlastnil místní podnikatel Josef Schäfert a od sedmdesátých let dvacátého století Státní statek Chotěboř, který v objektu viděl spíše užitečné prostory, než reprezentativní vzhled, který by si stavba jistě zasloužila více. Proto byla výzdoba otlučena, štíty sníženy a na fasádu byl použit břízolit. Vrcholem byla přístavba nevkusné patrové administrativní budovy.

Vila „Rieger" proto dodnes spíše smutně a pošedle připomíná svou dřívější slávu, i když byla oprávněně agenturou Foibos vybrána mezi významné vily Vysočiny.

Michal Kamp