Vysočina je totiž stále poměrně bohatá na zásoby mělkých i hlubinných podzemních vod. Voda se v kraji akumuluje i díky „náhorním" plošinám Žďárska, Pelhřimovska a Havlíčkobrodska.

V porovnání s ostatními regiony jsou totiž na Vysočině i vyšší srážkové úhrny a vodu v krajině pomáhají zadržovat lesy i soustavy vodních nádrží a rybníků.

„Bavíme-li se o vodě užitkové, pak míst na Vysočině, které jí mají nedostatek, mnoho není. Pokud se ale bavíme o pitné vodě, je nutné konstatovat, že existují lokality, kde k problémům s dostatkem kvalitní pitné vody dochází. Zaznamenáváme je především při extrémním nedostatku srážek a výrazném poklesu hladiny podzemních vod," vysvětlil Pavel Policar, předseda představenstva společnosti Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod.

Vysočina patří podle Policara k regionům, které mají dost kvalitní surové vody, z níž se pitná voda vyrábí. „Stále je dost lidí, kteří si představují, že pitná voda je hotový produkt, který někde existuje a pouze se čerpá do distribuční sítě. Kvalitní pitná voda je ale produkt jako každý jiný a vzniká náročnou a zodpovědnou výrobou z různě kvalitní vody surové. Jsem si jist, že na Vysočině je zákazníkům dodávána kvalitní pitná voda, a to v dostatečném množství a za stále rozumné ceny. Znám vodárenské poměry v Evropě i ve světě, a tak bych chtěl podotknout, abychom si vážili relativního dostatku kvalitní pitné vody, kterou mohou kdykoli pít bez obav děti i dospělí. Jsme na to pochopitelně zvyklí, a je to tak správně, ale zdaleka to není samozřejmost, a to ani ve vyspělém světě," zdůraznil Policar.

Minulé mírné zimy s nedostatkem sněhu a s nimi i předcházející roky jen s průměrnými, popřípadě i podprůměrnými srážkovými úhrny, pochopitelně i na Vysočině způsobily aktuální deficitní stavy podzemních zásob vody. Vodohospodáři naštěstí mají rezervy v podobě přehrad a nádrží.

Vodní nádrž Želivka - nedoceněný unikát

Kromě Vírské přehrady a Hubenova vyzdvihl Policar především údolní nádrž Želivku. „Ta se svými zhruba 270 miliony kubíků surové vody představuje skutečný unikát. Její úpravna vody vyrábí zhruba sedm kubíků pitné vody za vteřinu. A to nejen pro Prahu a podstatnou část středních Čech, ale i pro mnoho měst a obcí Vysočiny. Význam tohoto vodního díla je nedozírný, strategický a možná, že ještě ne zcela doceněný," podotkl Policar.

Řada odborníků dává aktuální problémy s nedostatkem vody do přímé souvislosti s nevhodnou strukturou krajiny. Agrární analytik Petr Havel v této souvislosti například upozornil na negativní roli, kterou sehrálo a stále ještě sehrává průmyslové zemědělství. „Kvůli němu má naše krajina podobu dlouhých a nepřerušovaných lánů polí, jejichž unavená a tunami těžkých strojů upěchovaná půda již nemá sílu čelit vodní a větrné erozi. Kvůli průmyslovému zemědělství došlo ke zkrácení koryt drobných i větších řek, na svědomí má i likvidaci množství rybníků a mokřadů, odvodnilo rozsáhlé pozemky a zabetonovalo stovky tisíc hektarů zemědělské půdy," upozornil Havel a vyzval k žádoucímu rozčlenění krajiny a obnovení jejích přirozených prvků, včetně její schopnosti zadržovat vodu.

Odborníci se shodli také na tom, že bude nutné přistupovat efektivněji i k nakládání s odpadovými vodami. „Například vypouštění vyčištěných odpadních vod do řek, tak jak to doposud děláme, je zbytečný luxus. Bude potřeba najít technologie, které i tyto vody budou vracet zpátky do krajiny," řekl hydrogeolog Miloš Kovtun. „Stejně tak bychom se měli zamyslet nad tím, není-li luxus třeba i docela obyčejné splachování WC pitnou vodou v domácnostech, podnicích a obchodních centrech," dodal.