„Jde o dvě letité ekologické zátěže, které ale nejsou aktivní a z hlediska bezpečnosti nepředstavují žádné riziko. Nehrozí například kontaminace půdy či spodních vod, anebo znečištění vod sousedních povrchových toků. Přesto je na katastru města už dále nechceme," zdůraznil místostarosta Havlíčkova Brodu Libor Honzárek.

Terénní nerovnosti nedaleko Hajdovce začali lidé z Havlíčkova Brodu svévolně zavážet v roce 1953. „A pokračovali v tom až do první poloviny osmdesátých let. Většinou tam vozili komunální odpad. Na základě některých svědectví tam jsou ale údajně uložené i sudy s neznámým obsahem a snad i části válečné vojenské techniky. Rozloha skládky není známá, ví se jen to, že její svrchní vrstvy se nacházejí asi pět metrů pod úrovní okolního terénu," uvedl Honzárek.

Skládka u Zetoru je taktéž ukryta pod zemí, její plochu však přesněji vymezuje stávající oplocení. „Víme, že se tam nacházela kalová pole a podnik tam od počátku devadesátých let ukládal svůj odpad z výroby," popsal Honzárek.

Finančně náročná akce. Pomohou dotace

Vlastní likvidaci skládek bude předcházet poměrně složitá a časově náročná administrativní a technická příprava, jejíž součástí bude mimo jiné i odborný a detailní průzkum obou lokalit. Z jeho výsledků pak vzejdou doporučení, jak má radnice v záměru sanace skládek pokračovat, stejně tak budou známé nezbytné podklady pro zadání finální projektové dokumentace.

Vedení města už nyní předpokládá, že likvidace skládek bude finančně velmi náročná. „Bez národních ani evropských dotačních titulů se určitě neobejdeme," konstatoval starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl.

„Stačí si vzpomenout, kolik prostředků muselo být vynaloženo na likvidaci ekologické havárie, kterou způsobili zloději nafty u Knyku," ilustroval Tecl.

O existenci dalších starých skládek nemá radnice žádné informace.

„V tuto chvíli o přítomnosti jiných letitých ekologických zátěží na území města Havlíčkova Brodu skutečně nevíme," uzavřel Honzárek.