Ostraha státního podniku Povodí Moravy přistihla ve čtvrtek 1. ledna u vodárenské nádrže deset osob, které porušily zákaz vstupu do prvního ochranného pásma vodního zdroje.

„Ve skupince otužilců byl i starosta Víru Ladislav Stalmach, který se opět účastnil takzvaného novoročního koupání," oznámila Gabriela Tomíčková, tisková mluvčí Povodí Moravy.

Ostraha k přehradě povolala policejní hlídku. „Na místě byli policisté z obvodního oddělení z Bystřice nad Pernštejnem, kteří pomohli při prokázání totožnosti osob," potvrdila událost krajská policejní mluvčí Monika Pátková.

Sami otužilci se k incidentu vyjadřovat nechtějí. „Prozatím nechceme událost komentovat. Čekáme, co se bude dít dál," řekl přistižený starosta Víru Ladislav Stalmach.

Podle něj bylo novoroční koupání spontánní akcí.

„Musí to být spontánní, aby člověk vlezl do ledové vody. Byla studená, ale zdravá, protože ve Víru je zdravá voda," dodal starosta Víru.
Tradice novoročního koupání ve vírské přehradě je už dlouhodobá, otužilci si ledovou lázeň užívají pravidelně. To se ale nelíbí vodohospodářům.

„Povodí Moravy rozhodně nesouhlasí s každoroční akcí novoročního koupání ve vodárenské nádrži Vír. Mám informace, že se akce starosta Stalmach opakovaně účastní, a proto jsem ho už v lednu loňského roku písemně vyzval, aby podobné aktivity přestal podporovat a respektoval zákaz koupání v přísně chráněné lokalitě," sdělil generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.

Ostrahou přistiženým koupajícím hrozí poměrně vysoké pokuty. „Jde o porušení prvního ochranného pásma, za to může být pokuta až do dvaceti tisíc korun," vyjádřil se Václav Mičín z odboru životního prostředí z Bystřice nad Pernštejnem.

Tento úřad by měl také celou kauzu dostat na starost. „Přestupek bude řešit místně příslušný vodoprávní úřad, který stanoví i výši pokuty," vysvětlila Gabriela Tomíčková.

Vodní nádrž Vír je pro široké okolí významným vodním zdrojem a podle vodohospodářů je zákaz koupání v přehradě nezbytný. Obyvatelé okolních obcí na to mají ovšem jiný názor.

Když se Vírská přehrada stavěla, měli místní za to, že se tam budou rekreovat a především koupat.

„Dnes je to ale úplně jinak," postěžoval si vírský sta-rosta Stalmach. „A žádné výhody nám to nepřináší ani pokud jde o turistický ruch. Turista se sice může projít nebo na kole projet po pravobřežce, což je krásné místo, ale pro nás to nic neřeší," dodal Stalmach.

Zvláště citelně vnímají místní obyvatelé zákaz koupání.

„My si myslíme, že by měla být každá újma nějakým způsobem nahrazena. Když nám někdo přidá milion korun do rozpočtu, pak budu vyzývat občany, aby se tam nechodili koupat a aby tam nerybařili," vyjádřil se Ladislav Stalmach, jehož názor podporují i starostové dalších obcí.

Také jim totiž vadí přísný režim, který vodohospodáři v případě Vírské přehrady nastavili.

Víte že?
První vodohospodářský plán, který se snažil řešit veliké kolísání řeky Svratky, byl vypracován již v roce 1911. V roce 1928 se v Brně konala jubilejní výstava, na níž byla zveřejněna informace o stavbě Vírské přehrady jako nejrozsáhlejšího vodohospodářského díla v povodí Svratky. V době okupace byl vypracován první technický prováděcí projekt tohoto monumentálního díla. 15. března 1940 ukázala řeka znovu svou sílu když zatopila obec Vír. Velký podíl na této katastrofě měly ledové kry, které se na některých místech nakupily až do výše dvou metrů a tím vznikla neproniknutelná hráz, která musela být vojenskými jednotkami odstřelována. Tehdy bylo definitivně rozhodnuto o stavbě vodního díla. Práce byly zahájeny v roce 1947 a vodní nádrž byla dokončena v listopadu 1957.

Helena Zelená Křížová