Podobné zkušenosti mají starostové i v jiných městech, malé obce jsou na tom ještě hůř.

Starosta Ždírce Jan Martinec a vedoucí hospodářsko-správního oddělení městského úřadu informovali radu města o vzrůstajících nárocích na výkon agend v rámci hospodářsko-správního oddělení.

Tři, čtyři místo pěti

Z důvodu velkého množství legislativních změn v rámci účetnictví obcí roste potřeba pracovních úkonů a zároveň potřeba školení jednotlivých zaměstnanců.

„V kombinaci s čerpáním řádné dovolené tak dochází k tomu, že na pracovišti, kde je stav pět zaměstnanců, jsou velice často přítomni pouze tři až čtyři zaměstnanci. To vede k trvalému pracovnímu přetížení zaměstnanců na oddělení," líčí situaci starosta Jan Martinec.

Rada města se rozhodla vzít na vědomí personální situaci na hospodářsko-správním oddělení a úkolech, které bude oddělení nově řešit od 1. ledna, a rozhodla od tohoto data  o zvýšení počtu zaměstnanců městského úřadu. Počet úředníků vzroste na osm.
Město Ždírec nad Doubrabvou vypíše výběrové řízení na obsazení místa referent hos- podářsko-správního oddělení. Vedoucí oddělení zpracuje návrh na rozdělení agend, které spravuje hospodářsko-správní oddělení městského úřadu.

Nejsou peníze

„Potvrzuji zkušenosti starosty ze Ždírce. Nárůst agendy je    stále větší," říká starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl s tím, že s rostoucí agendou ale také klesá pro městské úřady objem peněz. Tudíž zvyšovat počet zaměstnanců na nejvíc přetížených odborech není jen tak.

„Musím ocenit zaměstnance městského úřadu, jak svoji práci zvládají, ale o navýšení počtu úředníků neuvažujeme. Budeme hledat jinou cestu, jak zvýšit efektivnost práce bez toho, aby to pocítila veřejnost," upřesňuje Tecl.

Podle paní Jany, úřednice z Havlíčkobrodska, dělá nejvíc problémů především chaos související se zaváděním nových zákonů.
„Registry nefungují, zákony jsou dělané od stolu, nikdo se v nich nevyzná. Administrativa zbytečně roste. Samozřejmě občané tím také trpí. Jsou naštvaní a úředník je první na ráně. Těžko jim vysvětlujete, že za to nemůžete, že to není vaše vina. Navíc i sami úředníci žijí v neustálé nejistotě, protože na výkon státní správy je pořád méně peněz," posteskne si paní Jana.

„My agendu celkem zvládáme, ale myslím, že menší obce jsou na tom mnohem hůř. Administrativou jsou doslova zavalené. Starostové malých obcí jsou dle mého názoru dílem kaskadéři a dílem sebevrazi. My na městských úřadech máme na každý administrativní úsek vyčleněné zaměstnance, neuvolnění starostové jsou na všechno sami," říká starosta města Ledeč nad Sázavou, Petr Vaněk.

To potvrzuje starosta Podmoklan na Ždírecku Jiří Zatřepálek i starostka Marie Kollariková ze Stříbrných Hor. Oba jsou již v důchodu. Díky tomu se mohou věnovat naplno obecním záležitostem, při zaměstnání by to bylo mnohem horší, ba téměř nemožné.
Jak Petr Vaněk zdůrazňuje, obává se, že toto působení státu má za cíl donutit malé obce, aby se sloučily ve větší celky. „V současné době se začíná mluvit o rušení matrik a stavebních úřadů na menších městech a obcích. Mně osobně se to nelíbí, původně se měla státní správa co nejvíc přiblížit lidem, ale děje se pravý opak," konstatuje Vaněk.