Není se čemu divit, její kořeny sahají až do roku 1962. Za tu dobu si prošla obrovským vývojem, především pak po technické stránce. Od založení kapely v ní účinkovalo mnoho muzikantů z Havlíčkobrodska a Světelska. Od roku 1992 je vedoucím kapely Jan Secký, který pochází z hudební rodiny. Jeho otec Vladimír Secký totiž kapelu zakládal.

Jaké to je, hrát v kapele, která má tak dlouholetou historii?
Pro mě je to srdcová záležitost. Když se to tak vezme, tak zpívám a hraji už od čtrnácti let. Náš tatínek Vladimír Secký nás totiž do kapely často brával a tam to všechno začalo.

Mluvíte v množném čísle, máte na mysli, že vás bylo více?
Ano, mám ještě další dva bratry, kteří se rovněž věnují muzice. Občas s IRIS Band i hrají nebo zaskakují, když někdo vypadne.

Pojďme se tedy podívat na historii IRIS Bandu. Jak to všechno začalo?
Můj otec Vladimír pochází z hudebnické rodiny. Jeho otec, tedy můj dědeček František Secký, byl dlouhá léta varhaníkem ve Smrdově (dnes Sázavka, poznámka redakce) a občas chodil hrát i na harmoniku. Na vojně byl dokonce trubačem. Můj otec chodil v roce 1952 do kytarového kroužku, který vedl učitel Šíma. Naučil se pár akordů a začal doprovázet pěvecký kroužek. Hodně začal účinkovat na různých akcích s pionýry a svazáky.

Říkal vám někdy tatínek, jaké písně v té době hrál?
Většinou to byly uvědomělé budovatelské písně, například „Šel Frantík kolem zahrádky, Pojďte s námi všichni mladí, Přes Spáleniště, Kaťuša, Kalinka o Stalinovi a Leninovi a do toho všeho oslavné básně o Gottwaldovi, jak nad naším spánkem bdí. (usmívá se)

To je tedy něco. Co bylo potom?
V roce 1953 si mého otce všiml holič Josef Beran, velmi známý houslista, a přemluvil ho, aby v jejich kapele hrál na kytaru. V té době byli velmi známá kapela na Světelsku. Písně byly také úplně jiné, místo budovatelských se hrála například Fůra slámy, Jetelíček u vody, Karlíčku můj nebo Škoda lásky. Do roku 1953 hrála kapela pod zřizovatelem PREFA, poté přestoupila pod tehdejší JZD Smrdov a pak pod Osvětovou besedu. V 70. letech kapela přestoupila pod sklárny Bohemia a začala používat název Taneční orchestr Bohemia Světlá.

Kdy do hry vstoupil IRIS Band?
Název IRIS Band vznikl až v roce 1980.

Má váš název nějaký význam? Proč zrovna IRIS Band?
Jde o název výrobku, který se dělal ve sklárnách. Konkrétně je IRIS druh sklářského brusu.

Jak vypadá kapela dnes? Vím, že jádro je takřka beze změny…
Máte pravdu. Hraje nás pět muzikantů a zpívá jedna zpěvačka. Kromě klasické dechové hudby hrajeme i taneční hudbu. Popravdě řečeno, hrajeme skoro všechno. Lidé dnes chtějí především hudbu na přání, takže frčí třeba Věra Špinarová, Helena Vondráčková, Lucie Bílá, ale i třeba novější písně od Kristýny, Pehy nebo od legendární české skupiny Olympic.

Jaký názor máte na klasickou českou dechovou hudbu?
Dnešní doba je taková, že když někdo hraje poctivou dechovou hudbu, je potřeba před ním smeknout. Popravdě řečeno, udýchat dechovku není žádná sranda. Hodně jsem si to uvědomoval, když jsme sháněli novou zpěvačku do kapely. Vždy když přišla nějaká nová uchazečka, naprosto skvěle zazpívala naučenou moderní písničku. V momentě, kdy jsme řekli, tak a teď nějakou dechovku, žádná z nich to neudýchala.

A jak je na tom současná zpěvačka?
Ta je naprosto dokonalá. Naše zpěvačka Marie Bangová umí zazpívat doslova cokoliv. Často si říkáme, že v jejím podání zní dané písně mnohem lépe než v originálním znění. Každopádně si myslím, že poctivá česká dechovka jen tak nevymře. Ať si říká kdo chce co chce, zkrátka i ti mladí dnes, když vyjdou zrána z hospody, tak vždy zpívají písně typu „Co jste hasiči nebo Na Pankráci."

Jezdíte s IRIS Band jen po Havlíčkobrodském kraji, nebo i někam dál?
S kapelou účinkujeme takříkajíc po celé Vysočině, ale když si nás někdo objedná na zábavu do Hradce Králové nebo Pardubic, tak prostě jedeme. Samozřejmě jezdíme i po okolí na zavedené a tradiční akce, například do Golčova Jeníkova na myslivecký ples a na mnoho dalších pouťových a kulturních akcí.

Nahráli jste třeba nějaké cédéčko?
Zatím ne, možná někdy v budoucnosti. V kapele máme dosti vysoký věkový průměr, tak o tom musíme už vážně uvažovat. Uvidíme, co bude dál.

Máte nějaké akce i teď v období předvánočních svátků?
Je to zajímavé, ale na vánoční svátky vždy zkoušíme (směje se). Nikdy jindy žádné zkoušky nemáme. Hlavní sezona je totiž od prosince do března a zbytek akcí je hlavně po osobní domluvě. Zavedenou akcí je například Silvestr v Knyku u Havlíčkova Brodu, kam jezdíme již více než deset let. Tam i všude jinde hrajeme cokoliv, co si zrovna lidé přejí.

Jaký názor máte na hudební stanici Šlágr? Posloucháte ho?
Na Šlágru hraje spousta dobrých a známých kapel, ale na druhou stranu tam je i mnoho z mého pohledu „samohrajek". Na pódiu vytáhnou klávesy, zmáčknou asi deset čudlíků a poté cvakají na stejnou klávesu a nástroj hraje naprosto sám. Tohle už pro mě není hudba. Člověk na to, aby mohl hrát, musí mít nějaký talent a poctivě trénovat. Vezměte si třeba takový dvojhlas nebo trojhlas, která „mladá" zpěvačka to dnes zazpívá?

Chcete na závěr něco vzkázat ostatním?
Určitě bych chtěl poděkovat všem pořadatelům, že si nás stále zvou na své akce a především pak našim manželkám, že s námi mají výdrž a velkou trpělivost. V neposlední řadě bych chtěl všem čtenářům a našim fanouškům popřát hezké vánoční svátky a šťastný nový rok. A samozřejmě celé kapele, ať se nám v novém roce dobře daří.

IRIS Band
Jan Secký – trubka, baskytara, zpěv a kapelník, Pavel Pejchar – saxofon, klarinet, klávesy, zpěv + zvuk, Milan Šiman – kytara, baskytara, zpěv, Karel Sukdolák – harmonika, klávesy, zpěv, Josef Urban – bicí, Marie Bangová – zpěv. Občasný záskok: Vít Secký – bicí, tuba, Vladimír Boryš Secký – saxofon, klávesy

Filip Brož