Českou cenu za architekturu vyhlašuje Česká komora architektů. Cílem soutěže je propagace kvalitních výsledků práce zkušených i začínajících architektů z hlediska jejich estetické a technické kvality. Stejně tak mezinárodní sedmičlenná porota posuzuje společenský přínos objektů, vztah k okolí i souvislosti týkající se vzniku.

Reportáž z nominačního večera České ceny za architekturu 2021

| Video: Youtube

„Hlavním účelem přehlídky je pokrytí co nejširšího spektra prací. Z tohoto důvodu nejsou díla hodnocena v rámci jednotlivých kategorií, ale uděluje se jedna hlavní cena. Soutěžní přehlídky se mohou zúčastnit jednotlivci nebo kanceláře s realizacemi postavenými na území České republiky a dokončenými v posledních pěti letech,“ uvedla Tereza Zemanová, která má v rámci soutěže na starost kontakt s médii.

V roce 2022 bylo v soutěži 29 nominací, v roce 2019 bylo přihlášeno 34 realizací a hned v prvním ročníku v roce 2016 šlo o 63 projektů.

V rámci soutěže se pak konají putovní výstavy, které soutěž představují. Vždy se nejvíce zaměřují na vítěze jednotlivých ročníků.

Dům na Kozině předčil očekávání

Za rok 2022 prvenství získala realizace s názvem Dům na Kozině. Jde o rekonstrukci domu kousek od centra malého jihočeského městečka Trhové Sviny, v malebné řadové ulici obklopené jedno- až dvoupatrovými domy.

Fotogalerie: Dům Na Kozině

„Od domů se očekává, že budou výjimečné. Dům na Kozině byl jedním z těch, kde atmosféra místa předčila naše očekávání založená na předložených obrázcích a plánech,“ shodli se porotci.

Zaujalo je také, že urbanistická kompozice byla navrácena do původních proporcí a že tak byly odstraněny nevhodné úpravy z konce 20. století.

„Autoři si dali záležet i na interiéru, analyzovali hmotu a zbavili se novějších stěn a vrstev. Všechny původní prvky byly zachovány nebo recyklovány. Architekti našli atraktivní řešení i z hlediska energetické účinnosti,“ uvedli porotci.

Z místa jsme před několika měsíci přinesli i reportáž.

„Náš Dům Na Kozině vnímáme jako alternativu k vilám v předměstí. Tedy ke stavebním záměrům, které leckdy neúměrně odkrajují z naší krajiny,“ vysvětlují Weinzettelovi, kterým objekt patří.

Pocta tvůrcům opravy hradu

V roce 2021 Českou cenu za architekturu získal projekt s názvem Rekonstrukce paláce hradu Helfštýna nedaleko Olomouce. Ten je považován za druhý největší hrad v České republice, hned po Pražském hradě.

Torzo renesančního paláce hradu bylo v roce 2014 pro veřejnost uzavřeno. Odpadávající zdivo ohrožovalo bezpečnost návštěvníků a urychlovalo zánik památky. Proto bylo nutné stavebně zasáhnout.

A proč porota vybrala právě tento počin? Hlavní důvody byly dva.

„Za prvé projekt vyjadřuje autonomní smysl architektury jako umělecké a tvůrčí činnosti, která stavbou dává tvar prostoru. A za druhé reprezentuje a pokud možno shrnuje bohatství, životní kvalitu i občanský smysl mnoha kvalitních architektonických prací,“ zněl jednomyslný verdikt porotců.

A jak se ke své práci stavěla dvojice architektů Miroslav Pospíšil a Martin Karlík?

„Cílem bylo najít nejen optimální způsob zastřešení paláce, ale i přiblížení jeho historického vývoje návštěvníkům ve všech původních úrovních. Tento záměr vedl k myšlence vložení soudobých architektonických prvků do historické stavby a k propojení přízemí s vyššími podlažími paláce, která byla dosud veřejnosti nedostupná,“ sdělila Deníku architektonická dvojice.

Sídlo firmy Lasvit jako vzor všem

V roce 2020 pak největší obdiv poroty získalo nové sídlo firmy Lasvit v Novém Boru. Ta využila dvou původních památkově chráněných domů, zároveň doplnila o dva nové, které vycházejí z proporcí typických pro novoborskou lokalitu.

„Sídlo Lasvit je logo prokazující jistý realizační um všech zúčastněných, které zároveň vysílá signál odvážného pokusu o nestandardní, nonkonformní přístup k řešením,“ zdůvodnili svůj verdikt porotci České ceny za architekturu.

Deník tehdy oslovil i šéfa firmy Lasvit Leona Jakimiče.

„Naše nové sídlo není jen klasickou kanceláří, je ukázkou naší vize inspirovat svět a symbolem naší lásky ke světlu. Vybrali jsme dům, který sloužil sklářům již před dvěma sty lety a vdechli mu nový život – opět spjatý se sklem a s kořeny, které toto tradiční řemeslo v regionu má,“ řekl při dokončení stavby.