Zatím tato opatření vrátili hygienici do Prahy. Rozumnější by ale bylo, aby stejné povinnosti měla celá republika. Trocha nepohodlí za pojistku před nezvládnutelným vývojem epidemie stojí.

Proti tomu však lze vznést oprávněnou námitku. Od jara se vývoj nemoci změnil. Přibylo sice nakažených, mnohem méně je ale vážných případů. V nemocnicích leží pořád jen kolem sto padesáti lidí. Úmrtnost je desetkrát menší. Drtivou většinu pacientů zasáhne covid jen lehce nebo vůbec. (Jsou pacienti bez příznaků vůbec pacienti?)

Spravedlnost pro Kočnera

Tak proč lidi trápit, když „to“ ztratilo sílu a je už z toho jen chřipečka? Jenže nikdo neví proč. Jedna kapacita říká: Virus se vyčerpal, už není nebezpečný. Další pán s titulem před a za jménem tvrdí, že v letních měsících stačí k nákaze menší dávka. A další odborník varuje, že na podzim koronavirus zmutuje a udeří plnou silou.

Do toho se objevují zprávy o tom, že lidé, kteří nemoc přestáli s klidem, mají po několika měsících vážné komplikace. Proč tomu tak je, neví nikdo.

Proti šíření viru má úžasně vyspělá civilizace jedenadvacátého století jen primitivní prostředky. Roušky, odstupy a důsledné mytí rukou. Je to až trapně jednoduché, ale funguje to.

Dezinfikování lehátek na pláži v Řecku
Koronavirus v Evropě: kde je nyní nejhůře, jaké státy situaci zvládají nejlépe

Země, které mají s používáním ochranných pomůcek největší zkušenosti jako například Tchaj-wan a Vietnam, prakticky koronavirus zarazily. Tamní disciplína je v Evropě takřka nemyslitelná. Měla by být však v mezích možností napodobována.

Vakcína a léky už jsou na pochodu. Než přijdou, je správné nasadit osvědčené masky. Riziko je stále vysoké. A trocha nepohodlí přeci stojí za to, abychom je odvrátili. Roušky by měla mít celá země.