Trasa už byla dokonce celá vyprojektována společností Pragoprojekt a zájem o tunel projevilo Rakousko. Z materiálu vytěženého při stavbě měl být na konci tunelu, v sousedství Terstu, postaven i československý přístav Adriaport.

Čínské totalitní diktatuře nelze věřit vůbec v ničem

Dnes by se nám takový tunel až k moři, navíc s nějakým výsostným územím hodil. Protože právě jen cesta takovým tunelem, nebo jeho vzdušnou obdobou, vypadá jako jediná reálná možnost, aby velká část Čechů mohla strávit i letošní prázdniny u moře. Po téměř stovce let od rozpadu Rakouska-Uherska jsme od roku 2004 i my Češi jako občané EU měli znovu tisíce kilometrů přímořských pláží. Nejen těch chorvatských či bulharských, ale i španělských nebo polských. Prostě pláží Evropské unie. Kdy se nám zachtělo, sedli jsme do auta a za půl dne byli u moře. S právy tamních usedlíků, včetně nemocničního ošetření, domácím tarifem na mobil, jen ty koruny jsme museli vyměnit, protože jsme nechtěli zavést euro.

Teď je to pryč. Evropská unie se v panickém šoku fragmentovala opět na národní státy, hranice jsou zavřené a domácí předpisy nám hrozí dvoutýdenní karanténou za cestu do zahraničí. A to i když se vrátíme ze zemí, kde je koronaviru jednoznačně méně než u nás, jako třeba v Polsku a na Slovensku. Navíc po překročení hranice nás třeba Slováci pošlou rovnou na dva týdny do karantény. Takže takový výlet na Slovensko znamená v dnešních poměrech měsíc v nařízené izolaci.

Česko se v koronakrizi chová skoro jako součást Německa

Je to na hlavu, ale takových věcí, které jsou na hlavu, najdete v „Koronaevropě“ spoustu. Pravidelné videosummity šéfů států a vlád unijních zemí mají jen velmi malé výsledky, EU rozsekaná znovu na 27 kousíčků srůstá zpět jen velmi pomalu. S vypětím sil se daří držet aspoň kamionovou dopravu, takže pohyb lidí a dovolené jsou v prioritách tak na 134. místě. Nejen u nás, ale skoro všude. Snad s výjimkou zemí, které z turistiky doslova žily, jako je to naše Chorvatsko nebo Řecko. Situaci vůbec nepomáhá, že každá země EU je v jiné fázi koronanákazy, jinak ji řeší, různě testuje, má jiná omezení. A že by si národní státy nechaly něco zkoordinovat Bruselem, to je ještě na dlouho asi jen zbožné přání.

Zamoření Češi

Naší vysněné cestě k moři proto nebrání jen Prymulové, Hamáčkové a Babišové, protože nás přes ty naše hranice nemusí pustit ani Slováci, Poláci nebo Rakušané. Ti ostatně už teď chtějí potvrzení, že koronu nemáte. Což je ale, jak víme všichni, jen cár papíru, protože ji klidně mít můžete, jen se to nedalo testem zjistit.

Pásky kolem osad nic neřeší

Česko je navíc pro takové Chorvaty, Řeky, Slováky nebo Poláky koronavirem pořádně zamořenou zemí a tamní lidé se na nás dívají podobně, jako my se díváme na Italy nebo Španěly.

Může nastat zázrak a doufejme, že se i stane. Že nákaza s jarem zázračně zmizí, EU začne fungovat a na koronavirus se konečně začneme dívat střízlivě, jako na těžkou chřipku. Ale v ten zázrak bych být vámi nyní nevěřil. A udělal bych si rezervaci třeba v penzionu U Rozkoše. Ale zrušitelnou, protože zázraky se někdy dějí.