Jenže onen nezasvěcený „venek“, v tomto případě početná obec čím dál naštvanějších sparťanských příznivců, se o dění v klubu pochopitelně zajímá. A Kotalova vyhýbavá slova už neuklidní ani naivní děcko. Dejme tomu, že trenér problémy na Letné necítí, ale běžní fanoušci ano, a to už od metra na Vltavské…

Zvěsti o sporech Kotala s kapitánem Dočkalem jsou možná (třeba i účelově) nafouknuté, ale faktem zůstává, že výkony fešáckého špílmachra šly v posledních měsících rapidně dolů. A co hůř: k osiřelému dirigentskému pultíku se nikdo netlačí. Rudí na trávníku zmatkují, převládá alibismus, jiskra z počátku sezony vyhasla.

Potřebujeme olympiádu?

A Kotal stále opakuje, že se nic neděje. Něco se ale změnit musí, i když by byla škoda, kdyby to odnesl právě trenér. Jinak by sparťanům nezbylo nic jiného než ty modlitební kroužky…