Zvolený design působí i po mnoha desetiletích skutečně neotřele. Určité části veřejnosti se však nelíbil. Zejména kvůli kulatému světlometu a celkovému tvaru přídě získal jednostopý stroj také nelichotivou přezdívku „prase“.

Na původní i následující verze, včetně technických nákresů, se můžete podívat do naší fotogalerie.

Přesto s ním strakonická Zbrojovka zaznamenala výrazné obchodní úspěchy také na náročných trzích. Například se úspěšně prodával rovněž v USA.

První tři stovky kusů byly smontovány ještě v roce 1957, opravdu sériová výroba ovšem začala až o rok později. Původní provedení s označením typu 501 se vyrábělo až do roku 1960, ovšem průběžně bylo modernizováno. Například nejdříve byl dvoudobý jednoválec se zdvihovým objemem 171,7 cm3 chlazený vzduchem náporově, ovšem později bylo chlazení zlepšeno přidáním ventilátoru.

Stroj měl ocelovou karosérii svařenou z ocelových výlisků. Typ 501/01 se dá od pozdějších verzí rozpoznat třeba podle hodin pod řídítkami. Ty pak zmizely.

Délka činila 1950 milimetrů, výška rovný metr. Motor měl výkon 8,1 koní při 4750 otáčkách a byl spojený se čtyřstupňovou převodovkou. Maximální rychlost se udávala 80 kilometrů v hodině. Stroj, který měl pohotovostní hmotnost 132 kilogramů, spotřebovával během stovky kilometrů 2,6 litru benzínu. O zpomalování se staraly bubnové brzdy na obou kolech.

Vzniklo jich přes sto tisíc

V roce 1960 přišel na trh typ Čezeta 502. Z hlediska designu se příliš od svého předchůdce nelišil, ale zásadně se vylepšily jízdní vlastnosti i výkonové parametry. Například zadní kolo, které bylo původně odpružené jen gumovým blokem, dostalo na výkyvnou vidlici teleskopické tlumiče. Pérování předního kola pak vylepšil druhý přidaný tlumič.

Šestivoltový elektrický okruh byl nahrazen dvanáctivoltovým a luxusnější verze měly startování pomocí dynamospouštěče. Přepracován byl také pohonný agregát, jehož výkon stoupl na 9,5 koňské síly. To přineslo i vyšší maximální rychlost 90 kilometrů v hodině.

Laik tento typ od "pětsetjedničky" rozezná poměrně snadno - chybí mu totiž na předním štítu kryt klaksonu. Typ 502 je také vždy lakován dvoubarevně, zatímco předcházející verze mohla být rovněž jednobarevná.

Výroba skútrů Čezeta skončila v roce 1964. Za tu dobu jich vzniklo 115 000 kusů. Zájem o ně byl i v tuzemsku, přestože cenovku neměly nikterak nízkou. Například v roce 1963 ji státní podnik Mototechna nabízel za 9350 Kč, což prý byla necelá polovina cenovky Fiatu 600.

Samostatnou kapitolou je typ 505, což je jednomístná nákladní tříkolka. Více je známá pod jménem rikša. Na korbu s ložnou plochou 120x110 centimetrů, kterou ohraničovaly třicet centimetrů vysoké bočnice, bylo možné naložit náklad s hmotnostní až dvě stě kilogramů. Délka tohoto vozítka dosahovala 2700 milimetrů, na šířku tříkolka měřila 1220 milimetrů.

Nákladní prostor se dal zakrýt plachtou, případně plechovou nástavbou. Těchto tříkolek vzniklo v letech 1962 a 1963 necelých šest tisíc kusů. Poměrně raritní záležitostí je Čezeta 505 s plechovou budkou. Tu vyráběla Karosa Holice.

V roce 2015 se pak objevil ještě duchovní nástupce Čezet 501 a 502. Jednalo se o elektrický skútr s motorem s výkonem 6,8 koní a dojezdem na jedno nabití přibližně sto kilometrů. Ovšem i vinou příliš vysoké ceny tento projekt u zákazníků neuspěl.