Pochází z Hostinného v Podkrkonoší, kde vyrostla v klasickém paneláku, za kterým ale byl hned les a příroda. „V Praze je to podobné. Jsem tu šťastná,“ vysvětluje fotografka, která má v bytě i svůj ateliér.

Vztah k přírodě evokují i přírodní materiály, dřevo a bílá sedačka v obývacím pokoji. Stěny bytu zaplnily snímky, které Veronika pořizuje během svých cest po světě. A nejoblíbenější předmět? Velký kovový mravenec z Peru, který stojí na terase.

Bez čeho se tedy jedna z nejúspěšnějších českých fotografek doma neobejde?

* Domácí mazlíčci: "Život si nedovedu představit bez psích kamarádů. Společně s Danem Maternou jsem dokonce o zlatých retrívrech napsala dvě knihy pro děti."

* Místo k relaxu: "Mým nejoblíbenějším kusem nábytku je lehátko na terase, ale nějak nemám čas na něm odpočívat."

* Knihovna: "Když se rozhlédnu po našem bytě a vidím, kolik máme knih, říkám si, kdy to všechno přečtu…"

* Fotoaparát: "K fotografování hmyzu mě přivedl můj otec. Vyžaduje to speciální přístup, musíte do jejich života vidět. Vědět, jak a proč se ten který brouk chová, předpokládat situace. Aby fotky byly dobré, musíte mít rádi přírodu, hodně toho o ní vědět a také mít trpělivost. Mnoho snímků se prostě musí vyčekat."

* Keramické rybičky: "Jsou spolehlivé strážkyně a ochránkyně našeho bytu."