„Zavolali mi z agentury Talent Management. O co konkrétně půjde, jsem se dozvěděl až v den natáčení,“ vypráví Miloš Ondřejka, jinak v civilu zaměstnanec pražské bezpečnostní agentury a příležitostný komparzní herec.

Scéna se natáčela v jednom bytě na Národní třídě. „Sešli jsme se tam dva. Holčička jako za groš kudla, hubená, že by mouše neublížila, a já vedle ní. Snad vybrali tak hubenou proto, aby víc vynikl ten kontrast,“ uvažuje dvoumetrový strážný, na kterého při natáčeních jen těžko hledají kostým.

„Když mi vysvětlili, že se bude jednat o rekonstrukci scény domácího násilí, nedokázal jsem si představit, jak budu do té křehounké dívčiny jakoby mlátit. Bohužel ostrá slova padnout musela i nějaká ta facka, aby to bylo podle režiséra věrohodné. Rány bolely víc mě, při každé stopce jsem se té dívce omlouval. V reálu bych ženskou neuhodil,“ líčí Ondřejka průběh natáčení.

Smutná zkušenost

Jak tvrdí, byla to pro něho zajímavá, ale smutná zkušenost. Dosud měl za sebou jen natáčení v pohodových filmech. Herce si diváci ale bohužel někdy ztotožňují s rolí.

„Pravda je, že jsem o tom přemýšlel, jestli nebudu mít při seznamování problémy. Podle filmových kolegů to je možné, ale prý jen na chvíli, než pořad takzvaně vyšumí. Navíc divák ví, že je to rekonstrukce,“ uvažuje Miloš. Jinak celé natáčení, byť šlo o vážnou věc, byla prý docela legrace.

Ve skutečnosti o žádnou legraci nejde. V prvním čtvrtletí letošního roku vykázali policisté na Vysočině z bytu osm mužů, kteří týrali ženu, družku nebo vlastní rodiče.

Například v obci Keřkov na Havlíčkobrodsku druh potrestal družku, která se od něho odstěhovala, tím, že jí rozstříhal a zničil osobní věci. Kromě toho ji za dobu společného soužití týral tak, že musela vyhledat odbornou lékařskou pomoc a pomoc psychologa.