Ve Hřebči se utopil chlapec. Tragédie ve Smiřicích: syna muž s pomocí zachránil, sám za to zaplatil životem. Vodák zůstal v řece, plavec v Orlíku a dítě zachránili. Tolik tři srpnové titulky o Češích, kteří v posledních dnech zahynuli ve vodě. Kolik lidí zaplatí za letní radovánky životem? Dle dat Českého statistického úřadu a Vodní záchranné služby v Česku každoročně utonou skoro dvě stovky lidí, nejvíce logicky v letních měsících.

Dvě stovky ročně

Například předloni se v takzvané přírodní vodě utopilo 97 lidí, dalších šest zemřelo v bazénech. Když se připočítají i případy smrti ve vanách, sebevraždy, nehody a ostatní příčiny utopení, celkem loni utonulo 185 lidí.

Přestože se lidé u vody stále chovají nezodpovědně, počty těch, kteří za to zaplatí životem, od konce osmdesátých let výrazně poklesly. V nejtragičtějším roce 1986 se utopilo 632 lidí, tedy třikrát více než v posledních letech.

Vosy, klíšťata a spol.

Datová redakce Deníku se podívala i na další „letní zabijáky“, jak je lze nalézt ve statistice Zemřelí podle seznamu příčin smrti.

Včely, vosy či sršně zabily v posledním čtvrtstoletí celkem 118 lidí. Ročně tedy kvůli jejich bodnutí umře zhruba pět lidí.

Nebezpečné ale mohou být i procházky lesem či rozkvetlou loukou. Virovou encefalitidou přenášenou klíšťaty se ročně nakazí zhruba 500 až 800 lidí, čtyři z nich nemoci podlehnou. Za poslední čtvrtstoletí mělo v úmrtním listu tuto příčinu uvedenu 90 lidí, vyplývá z údajů statistiků.

Zhruba o polovinu méně nebezpečné jsou pak blesky. Úder blesku se v posledních 25 letech podepsal pod úmrtí 46 lidí.

Nebezpečná už cesta

Lidé by ale měli být ostražití už při cestě za letními radovánkami. Během července a srpna pravidelně zahyne při dopravních nehodách více než stovka lidí.

Loni se jednalo o 118 prázdninových obětí. Lidé umírali především na silnicích první třídy o víkendech a pak v pondělí.