Začíná podzimní semestr. Mezi zapsanými posluchači tuzemských univerzit figuruje také přes 72 tisíc lidí, kteří už oslavili šestadvacáté narozeniny. Pokud je to jejich první studium a neprotahují si ho o více než rok, nemusejí platit školné, jen pojistné.

Statistiky ukazují, že investice do vzdělání se i ve středním věku vyplatí. Lidé s titulem totiž končí na úřadech práce jen ojediněle, v letošním prvním čtvrtletí to bylo jen v 1,4 procenta případů. Ti, kteří mají jen povinnou školní docházku, jsou nezaměstnaní desetkrát častěji.

Před deseti lety byly nůžky mezi zaměstnaností podle úrovně vzdělání ještě o poznání rozevřenější. Lidé s maturitou byli bez práce dvakrát častěji než vysokoškoláci, vyučení téměř čtyřikrát. Dnes už je v tomto ohledu rozdíl mezi diplomem a maturitou zanedbatelný.

Zaměstnavatelé si absolventy žádaných oborů rozeberou během několika málo týdnů. „Drtivá většina vysokoškoláků práci najde,“ je přesvědčen analytik společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz a Práce.cz, Tomáš Dombrovský. Celkový objem pracovních příležitostí je zejména ve velkých městech obrovský. Mladým v současnosti navíc hraje do karet i to, že jich je v porovnání s předchozími generacemi i počtem lidí odcházejících do důchodu málo.

Na trhu je největší poptávka po absolventech technických a lékařských oborů. „Absolutně není kde brát, u inzerátů hledajících konstruktéry bývá méně než pět reakcí,” popsal Dombrovský. Dodal, že při tak nízké odezvě firma volné místo obsadí jen stěží.

Zoufat si ovšem nemusejí ani studenti humanitních oborů. „Práci najdou, akorát někdy začínají na horších pozicích. Kariérní křivka u nich na druhou stranu bývá daleko strmější než v úzce specializovaných technických profesích,” podotkl analytik.

Bez vzdělání, bez práce

Přesto bývají mladí lidé bez práce častěji než ti dříve narození. Na Ústecku je v evidenci úřadu práce každý desátý z věkové skupiny do 30 let. Podle Eurostatu trápí takzvanou generaci Z téměř dvojnásobná míra nezaměstnanosti oproti zbytku populace.

Česko není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Výjimečný v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi je ovšem tuzemský vysoký podíl lidí se středoškolským vzděláním. Jinými slovy mezi Čechy je stále velmi málo (necelých 27 procent) vysokoškoláků, na druhou stranu je ještě méně těch, kteří mají jen základní vzdělání (5,6 procenta).