„Nejhorší bylo rozhodnout se do toho jít, pak už to víceméně šlo. Nemáš jinou možnost, než tam doplout. Když jsi sám uprostřed oceánu, tak už ti nikdo nepomůže,“ popsal devětačtyřicetiletý dobrodruh z Frýdku-Místku. Zde vloni od jara do podzimu v garáži stavěl plachetnici „Stovka“. Pětimetrová loď se stěží do garáže vešla.

„Mé dvě velké lásky: Hory a jachting. V životě jsem se jim mnohdy věnoval více, než práci,“ uvedl Luděk s vysokoškolským diplomem programátora. Svého času se živí i jako učitel či manažer v Česku i Švýcarku. Jako cestovatel pak vyhledává extrémnější výzvy, jako expedice do Antarktidy a Akrtidy, pěší přechod Islandu, výstup na nejvyšší severoamerickou horu Denali.

Smartwings přistály jako první na světě s Boeingem 737 MAX na Antarktidě
Smartwings jako první na světě přistály na Antarktidě s Boeingem 737 MAX

Jachtařské začátky si užil na Baltu a Jadranu. „Přeplout přes oceán byl můj velký sen, když jsem narazil na možnost účastnit se transatlantické regaty, bylo rozhodnuto,“ nechal se slyšet.

Setka podle plánů polského konstruktéra Janusze Maderskiego je podle něj levná i nenáročná plachetnice na stavbu, přitom však neskutečně pevná a na otevřeném moři se chová ideálně. Prý si ji může udělat každý… „Ne všichni ale ten závod dokončí. Přihlásilo se dvanáct jachtařů a jachtařek, na startu a v cíli první etapy jsme byli jen čtyři. Ve druhé etapě dva hned zpočátku vzdali a oceán jsme překonali taky jen dva,“ popsal Luděk Chovanec.

Jednačtyřicet dní na moři 

Dohromady na moři strávil jednačtyřicet dní, dvaadvacet hodin a třiapadesát minut. Rychlejší než jeho loď Stovka byla jen „Alczenta“ s vítězem Jurandem Goszczyńskim z Polska na palubě. Na ostrov Martinik dorazil o jedenáct dní dříve než Luděk Chovanec.

„Nejlepším momentem bylo, když pro mne Jurand před cílem připlul a jeli jsme vedle sebe. Nejhorší je úplné bezvětří, na plachetnici nenaděláš nic,“ komentoval mořeplavec své pocity. Se světem (a hlavně chotí Venerou, zastávající též roli hlavní meteoroložky a pomocné navigátorky) byl na širém moři ve spojení přes satelitní zprávy – krátké, pouze sto šedesát znaků a konec.

Josef Bryja se svými kolegyněmi při výstupu na horu Morot (asi 2600 m n. m.). Foto: Ústav biologie obratlovců AV ČR ve Studenci na Třebíčsku
Muž z Třebíčska zná Afriku jako své boty. Jezdí tam chytat myši

„Hodně jsem si četl, promýšlel věci, pozoroval oceán, čas tam letěl rychleji, než by se zdálo,“ sdělil frýdecko-místecký dobrodruh ještě v zátoce Sainte Anne na Martiniku.

Tam ho ještě čekalo čištění spodní části lodi od korýšů a vodní trávy, která při plutí plachetnici dokáže výrazně zbrzdit. A nejspíš ho také nánosy připravily o první místo.

Luďka Chovance teď čeká v nejbližších dnech plachtění do Fort de France a zařizování přepravy své loďky domů.

Setką przes Atlantyk…

… tak zní v originále (Stovkou přes Atlantik česky, Setka Atlantic Challenge anglicky) název regaty pořádané lidmi okolo polského lodního konstruktéra Janusze Maderskiego. Právě on je autorem plánů stavby malé, dřevěné, ale bytelné plachetnice, která v roce 1986 vychází na sto tisíc złotých (setka = stovka), tehdy skutečně nic moc peněz.

Projekt představuje návrat ke kořenům námořního jachtingu, pořádá se co čtyři roky, za sebou má třetí ročník a pluje se na dvě etapy: Sarges (Portugalsko) – Tenerife (Španělsko) a Tenerife – Martinique (Martinik) celkem 3500 námořních mil, tedy okolo 6480 kilometrů. Luďěk Chovanec má za sebou každopádně první úspěšnou plavbu nejmenší lodi české posádky přes Atlantik.