Je pátek odpoledne. V osadě Pulčín v katastru Francovy Lhoty na Vsetínsku je zatím klid. Parkoviště, za které se platí padesát korun, je skoro prázdné. Je to jediné místo, kde můžete nechat auto, jinak je všude zákaz. Pozdravím zdejšího strážce CHKO Beskydy Jaromíra Navrátila, který si mě přeměří od hlavy k patě, zastaví se pohledem na mých pevných botách, přesto mi podává černý pytlík se slovy: „budou se hodit“.

Zimní výstup na Lysou horu v Beskydech. 7. února 2021.
VIDEO: Královna Beskyd v zimě. Podívejte se, jak vypadala neděle na Lysé hoře

Pulčínské ledopády
Pulčínské skály jsou největším skalním městem moravské části Karpat. Jsou tvořené skalními stěnami, kamenným mořem, sutěmi a pseudokrasovými jevy. V zimním období se v kaňonu Ancona (také se mu říká Propadlý hrad) tvoří ledové rampouchy jedinečné svým zbarvením s odstíny žluté, oranžové až hnědé barvy. Ledopády jsou přístupné pouze v termínu od 1. ledna do 31. března.

Prvních tři sta metrů pohoda. Mokrý asfalt a jde to. Pak ale přituhuje. Cesta jako mávnutím proutkem přechází na souvislý led. Naštěstí rozměklý. Zatím. Potkávám první pár turistů a ptám se na stav trasy. „Čím blíž k ledopádům, tím hůř,“ praví s úsměvem. „My jsme v pohodě, máme pořádné obutí a nesmeky,“ ukazují ocelové bodce připevněné na botách. „Stojí za to si je pořídit. Chce to pořádnou výbavu, ani hůlky nejsou k zahození,“ shodují se Zdenka a Jarek z Valašských Klobouk.

Pokračuju dál a v uších mi zní stížnosti obyvatel Pulčína na nápor turistů a jejich zvířecích druhů. „Psi nám tu dělají hromádky po celé osadě. Lidi je odmítají uklidit s tím, že je to přece venku,“ říká strážce CHKO Jaromír Navrátil. Druhou problematickou skupinou návštěvníků přírodní památky jsou špatně obutí a oblečení lidé.  „Jsou tady tatínkové – dobrodruzi, kteří táhnou na zádech nosítka s nemluvňaty. Nemají pořádné boty, pak sebou fláknou a děcko letí ze dvou metrů. To je hazard,“ popisuje strážce.

Jde o zdraví 

To se zanedlouho potvrzuje i na cestě. Z pytlíku od strážce vyndávám ocelové bodce na gumě a nasazuji je na noty. Když míjím protijdoucí, připadám si jako jednooký mezi slepými. Všichni kolem padají jak zralé hrušky a já hlasitě děkuji strážci rezervace.

Zima v Praze. Běžkařská stopa na Karlově mostě - sportování v atraktivní prostředí.
Praha tak trochu jinak: Hrad se zahalil do bílé, Karlův most přivítal běžkaře

„Jsme tu poprvé, nevěděli jsme, do čeho jdeme. Cesta nám trvala tři čtvrtě hodiny, ale poslední půl kilometr jsme spíše na zemi,“ popisuje Jan Spáčil, jehož semišové tenisky vzaly za své.

Při cestě za krásami přírody jde především o zdraví. Ale člověk se z nějakého pádu na zadek brzy vzpamatuje. Daleko více na zadek tu dostává příroda. Když to totiž nejde po zledovatělé stezce, která má původně necelý metr, hledají „turisté“ jiné, pohodlnější a schůdnější trasy. Při tom se přidržují větví a větviček, které jim ulomené zůstávají v rukou. A tak se úzká stezka mění v chodníček, v chodník ba v solidní cestu.

Chata Emil Zátopek
Horské boudy v Česku: Špindlerova zažila válečné zajatce, Švýcárna byla salaší

Se všemi zastávkami jsem po hodině na místě. U ledopádů, které se nachází v rokli Ancona, začíná být v pátek odpoledne živo. Přesto, že je sychravo a počasí nic moc. O víkendu tu denně projde podle slov strážce rezervace hodně přes tisíc lidí. V osadě Pulčín se tvoří zácpy, protože takovou návštěvnost obec, která má necelých osmdesát stálých obyvatel, nepobere. „Ledopády jsou krásné, když se povedou. Což letos v podstatě ještě nebylo. Pokud nepřijde nějaká silná obleva, tak ledová silnice vedoucí k nim vydrží až do jara. Buďte opatrní! Zvažte, komu stojí návštěva za to a kdo na to má,“ nabádá strážce CHKO Beskydy Jaromír Navrátil.