„S třídou jsme si Andělský účet založili v květnu 2021. Právě jsme prožívali tvrdý lockdown. Děti byly doma na distanční výuce, a bylo patrné, že kolektiv tím strádá a bude obtížné si zase zvyknout na sebe navzájem. Napadlo mě, že by bylo skvělé mít něco společného, co by je spojovalo a byly na to pyšné. Tak jsem přišla s myšlenkou, že by se mohly stát Dobrými anděly a ‚páchat‘ tak společně dobro,“ popisuje paní Marie Vavroušková, asistentka pedagoga ZŠ ve Ždírci nad Doubravou, která jim svůj nápad představila jako „přísně dobrovolný“. „Chtěla jsem, aby děti věděly, že to není povinnost, nicméně jsem také chtěla, aby to byl opravdu příspěvek z jejich kapesného. Aby zažily, jaké to je, věnovat něco ze svého,“ dodává. Velmi také ocenila, že děti o nápadu poměrně kriticky uvažovaly. Chtěly například znát o nadaci a jejím poslání podrobnosti, zajímaly se, zda peníze jdou opravdu tam, kam je třeba.
I jejich třídní učitelka, paní Marie Pavlíčková, od začátku tuto myšlenku velmi podporovala: „Dobrý anděl přiletěl do naší třídy před dvěma lety a stal se naší součástí. Opravdu mě těší, že se žáci rozhodli podporovat rodiny, kde zasáhla vážná nemoc. Vážím si jejich přístupu k této aktivitě a toho, že si dokáží uvědomit hodnoty zdraví, života, a jak je důležitá každá sebemenší pomoc. Mám z nich velkou radost a patří jim velké díky.“
Vážné onemocnění vyžaduje dlouhodobou péči a tudíž i dlouhodobou pomoc. Nadace Dobrý anděl proto rodiny, v nichž se dítě, maminka nebo tatínek potýkají s vážným onemocněním, podporuje dlouhodobě pravidelnými měsíčními příspěvky. Proto se rovněž snaží své dárce, Dobré anděly, inspirovat k dlouhodobé a pravidelné pomoci. Pravidelně přispívaly ze svého kapesného i děti této třídy. Za dobu svého Dobrého andělství podpořily 9 takových rodin. Jednou z nich je i rodina sedmileté Elišky, která se narodila se závažnou vývojovou vrozenou vadou. „Vážíme si každého příspěvku, který nám Dobří andělé pošlou. Elišce je šetříme na různé rehabilitace a za každou korunu jsme moc vděční. Nikdy by mě ale nenapadlo, že nám pomáhají i děti. Že se vzdají části svého kapesného a věnují ho na pomoc někomu, koho ani neznají. To je od nich opravdu úžasné,“ oceňuje paní Tereza K., maminka Elišky.
Za pár týdnů se deváťáci rozejdou a v září usednou do středoškolských lavic. Téměř polovina z nich přemýšlí, že by na své nové škole k pomáhání mohla inspirovat i nové spolužáky. „Myslím, že to byl opravdu skvělý nápad. Vlastně jedna z mála věcí, na které jsme se všichni shodli,“ říká s úsměvem Adéla F., a jak dodává její spolužák Matěj Š.: „Ve skutečnosti ani tolik nezáleželo na tom, komu naše pomoc šla, ale hlavně na tom, že jsme pomohli potřebným.“
„Pomáhat druhým má být radostí, nikoliv starostí. Velmi se snažíme, aby to naši dárci věděli. Proto je způsob, jakým pomoc dětem paní Vavroušková představila, skvělý,“ říká Šárka Procházková, ředitelka nadace Dobrý anděl. „Většinu našich dárců tvoří samozřejmě dospělí, ale k pomoci druhým se snažíme děti inspirovat i my. Máme projekt, v rámci něhož se mohou děti podílet na šíření myšlenky pomoci Dobrých andělů, a jako odměnu získat samolepku ‚Třída Dobrých andílků‘ určenou pro děti z mateřských škol či nižšího stupně ZŠ, nebo ‚Zde studují Dobří andělé‘, která je určena pro ty starší,“ dodává.
