Maličkosti, které byly součástí něčích životů. Urbexové střípky, které dohromady skládají nádhernou mozaiku. To je pozvánka do světa, kam se někteří bojí z různých důvodů nahlédnout. Na druhou stranu jsou ale mnozí zvědavci rádi, když to někdo udělá za ně. Když někdo vstoupí za oponu času. Do světa, kde se život zastavil před lety. Před deseti, dvaceti, padesáti…
Kdepak jsou ti, co tu bydleli? Proč odešli a kam? Proč vše opustili a nevzali si svoje věci s sebou? To jsou časté dotazy u fotografií z opuštěných domů. Někdy se nedá vůbec nic zjistit, někdy mluví samy věci, někdy se dá dohledat skoro vše a odvíjí se před vámi celý příběh. Někdy zjistíte, že ho raději ani znát nechcete.
Natolik může být silný, natolik se do vás může zakousnout. Když vstupujeme do cizích životů, potkáváme se často i sami se sebou. S našimi příběhy, emocemi a vzpomínkami. Proto tak rádi otevíráme pomyslnou třináctou komnatu a chceme se tak moc dostat tam, kde platí zákaz vstupu. Ale tady a pro tuto chvíli žádné nesmíš a nemůžeš neplatí. Tak vítejte a vstupte.
Zuzana Musilová
