všechno dobré a jak to už bývá, hlavně zdraví. Nikdo neví, co budoucnost v následujícím roce přinese, ale víme, co bylo v tom minulém.

Všichni se shodneme na tom, jak ten čas letí, ale když se sejdeme, tak jsme rádi, že si můžeme popovídat a na nějakou tu chvilku už tak nehledíme. Hlavně když se nás sejde víc v prodejně. Ta je sice jen malá, ale je! A kde na vsi nemají žádnou, tak nám závidí. A naše prodavačka Lenka je milá a ochotná a myslím, že už nás tady všechny zná. I ty naše starosti a radosti.

Co koho bolí, kdo se narodil, co je a bylo v televizi (a že to většinou nestojí za nic) a co budeme vařit k obědu. Každý něco ví, každý má nějaký názor i kritiku. Vzpomínáme,jaká to byla hrůza v minulém roce, když se dělala ta kanalizace a voda. Ani jsme snad nevěřili, že k tomu dojde. Vždyť se o tom mluvilo léta. Zapomněli jsme už na to, jakjsme nadávali, když se to tvořilo a teď si libujeme, jaké tady máme pěkné chodníky a že tím celá vesnice získala. Vypadá to moc pěkně. Taky Lahůdky pana Pátka jsou dobrou vizitkou vesnice.

Naopak bývalá vila Sativy, která kdysi reprezentovala podnik, určitě svými rozbitými okny a nepořádkem, čest obci ani nynějšímu majiteli nedělá. A je to všechno při silnici - tedy na očích projíždějících. Ale mimochodem - myslíme, že bychom těžko objevili řidiče, který tady dodržuje stanovenou rychlost. Je to hrozné a nebezpečné, jak někteří šoféři jezdí! Ale abych se vrátila k tomu povídání a vzpomínání, jaké to tambylo dřív. Zavzpomínáme i na pana Ing. Sixtu, který také kdysi ve vile bydlel a který o tom dovedl vyprávět. Pan Ing. Sixta byl osobnost světového významu ve šlechtěnírostlin (brambor) a asi by se moc divil, jak to tam teď vypadá. Hodně se nás, co jsme pana Sixtu znali, svorně shodlo na tom, že by ho měla Přibyslav jmenovat čestným občanem.

Jinak o něm mladá generace už nebude ani vědět, i když plody jeho práce budeme užívat jěště dlouho. Bohužel to nezáleží na Keřkovácích. Taky se nám líbí, že když se jede ke Keřkovu od Hesova, už nevidíme ruiny staré sušičky, ale jsou tam pěkné nové budovy bioplynky. To víte, že povídáme, jaké to bylo, když byla v provozu hlavní budova Sativy. Ve velkém sále se kromě schůzí dělaly i plesy a hrála divadla. Jaké tam byly laboratoře, rozborovny, kanceláře i byty. A to vše přišlo vniveč. A je trestuhodné, že místo slušného využití se to nechalo vydrancovat.

A víte, že se zlikvidovala většina velkých skleníků Sativy? Už dávno nebyly využité. Jinak pořádek tam Sativa má. I Keřkovské rohlíčky na Vánoce byly. No a už je po Vánocích i Silvestru. Před hospodou jsme měli pěkný vánoční stromek a na Silvestra bylo veselo. Ale tak akorát. Krásné rachejtle na rozloučení se starým rokem. Pan Čejka se dobře o hospodu stará a „ ta má v každý správný vsi bejt“. Loni byla 2x vykradená! Ale chytili je!

V létě je tu hodně živo na hřišti fotbalovém, volejbalovém a hlavně dětském. A dětí je v Keřkově dost. A prý letos ještě přibydou. Tak si povídáme, taky že je fajn, když jsou tu lidi, kteří pro děti něco dělají. „A to tady teda jo“ - v létě pohádková stezka odvahy, v zimě nebe a peklo s Mikuláši a čerty. Nádherné!! A taky je dobře, že tu máme dobré představitele občanského výboru. O tom by se mohlo povídat zvlášť. Hasičárna se taky konečně postavila, ale ten slibovaný zvonek tam nedali. Možná, že na něj taky někdy dojde. Můžeme se alespoň na něco těšit. To jsme se tedy zapovídali. Osobně jsme si už všechni do toho nového roku popřáli, teď tedy všechno dobré naší obci i městu Přibyslavi.

Marie Voralová