Narkolepsie je vzácné neurologické onemocnění, které postihuje 2-5 osob z 10 000 obyvatel. Často bývá nerozpoznaná nebo nesprávně diagnostikovaná. Doba od prvních příznaků po konečnou diagnózu je relativně dlouhá. Průměrně je to osm až patnáct let.

Narkolepsie je porucha regulace spánku a bdění. Projevuje se nadměrnou denní spavostí. Stavy imperativního spánku se objevují opakovaně během dne. Kolísá od mírné ospalosti při monotónních činnostech (jízda dopravním prostředkem, divadlo, kino, přednášky) až po ataky spánku při aktivitě (rozhovor, jídlo, chůze, práce na zahradě).

Jejich trvání je zpravidla krátké (5 – 10 min i méně), ale podle okolností může být spánek i delší (20 – 30 min). V obou případech bývá doprovázen sny. Nemocní se probouzejí osvěžení, ale po určité době jsou opět unavení a usínají. Frekvence záchvatů je velice individuální. Pohybuje se od několika atak během dne až výjimečně do desítek záchvatů. V některých případech spavost doprovází také automatické jednání. Nemocní při nedokonalé bdělosti vykonávají známou, automatickou činnost, na kterou mají následnou amnézii.

Přesná diagnostika je možná ve spánkových centrech a laboratořích. Praktický nebo dětský lékař může včasným odesláním pacienta zásadně ovlivnit prodlevu mezi začátkem onemocnění a diagnózou. U mladých pacientů mohou napomoci také pedagogové, kteří bývají ve škole častými svědky projevů narkolepsie.

Informovanost nespecializovaných lékařů bohužel není nijak vysoká a ti problémy pacientů často znevažují či generalizují. V dalších případech dochází k záměnám diagnózy a narkoleptikům bývají nesprávně přisuzovány psychické poruchy různého charakteru.

Pacient odeslaný do spánkové laboratoře podstoupí celonoční vyšetření a testy. Po vyhodnocení dojde ke stanovení diagnózy.

Markéta Kamešová