Posluchačům představil známé zdroje energie, jejich přednosti, nedostatky a způsoby využití, technická řešení výroby energie i možnosti úspor elektřiny.

V úvodu přednášky ukázal lektor na nočním satelitním snímku USA ze srpna 2003 studentům, jak vypadá oblast, v níž došlo k blackoutu. Pro velké aglomerace, jako je například Praha, Brno nebo Ostrava by taková událost byla kritická. Nastaly by poruchy zásobování vodou a teplem, zkolabovala by doprava. Člověk euroatlantické civilizace je na elektřině existenčně závislý. Při její výrobě z fosilních paliv ale stoupá produkce emisí CO2 a výrobu z obnovitelných zdrojů zase ovlivňují povětrnostní podmínky. Provoz bezemisních jaderných elektráren klade mimořádně vysoké nároky na bezpečnost.

Součástí besedy byly také zajímavé pokusy. Dvě studentky například roztočily pomocí svítilny mobilního telefonu vrtulku na fotovoltaickém panelu. „Tímto jste přeměnily špinavou energii na čistou zelenou“ poukázal Tomáš Hejl na fakt, že svůj mobil nejspíš nabíjely v noci, kdy v síti proudí elektřina téměř výhradně z neobnovitelných zdrojů, zatímco panel vyrábí elektřinu přímou přeměnou světla.

Besedy jsou součástí osvětového programu, který běží na školách po celé České republice již 21. rokem. Lektory přednášek jsou přední čeští odborníci na energetiku. Jedním z hlavních cílů těchto přednášek je kromě prohlubování znalostí z fyziky, také motivace dětí ke studiu na technicky zaměřených školách. Vyučující nejvíc oceňují průřezovost obsahu besed, objektivitu a otevřenost lektorů.

V anonymním průzkumu, který se uskutečnil v několika desítkách škol v celé ČR, dali všichni dotázání učitelé a učitelky nejvyšší možnou známku vyváženosti výkladu o výhodách a nevýhodách jednotlivých klasických a obnovitelných zdrojů energie a o vlivu výroby elektřiny na životní prostředí. Besedy podle nich mají také velký vliv na zvyšování zájmu mládeže o studium technických a přírodovědných oborů.

Martina Drábková