Jak se však na tuto problematiku může dívat přírodovědec?

Od Pohledských Dvořáků po lokalitu U Panských je koryto Sázavy přehrazeno pěti jezy – kromě těchto dvou míst i v ohybu Sázavy u bývalého Plastimatu, u sportovního areálu v Plovárenské ulici a u nové budovy Krajské knihovny Vysočiny.

Tyto jezy byly založeny zpravidla nad ústími přítoků Sázavy – z pravé strany Břevnického potoka, Cihlářského potoka a několika většinou zaniklých bezejmenných potoků, z levé strany řeky Šlapanky. Exitence jezu však nebyla na Sázavě zaznamenána nad původním ústí levostranného potoka Žabinec do Sázavy, tedy přibližně v blízkosti dnešního sídla Katastrálního úřadu.

Stavitelé vodních zdrží a náhonů se snažili maximálně využít energie říčního proudu, proto jezy zakládali v místech, kde řeka měla vyšší spád a rychlost. Takovými místy byly skalní prahy, tedy partie říčního koryta tvořené pevnými horninami.

Asi nejznámějšim velkým skalním prahem na Sázavě je kaňovitý úsek řeky zvaný Stvořidla mezi Světlou a Ledčí nad Sázavou, či údolí Doubravy u Chotěboře. U Havlíčkova Brodu je malý skalní práh v úseku poměrně úzkého a sevřeného údolí Sázavy nad Pohledskými Dvořáky. Sázava se zde zařízla do tvrdých rul, resp. leptynitů (přeměněných původně mořských usazených, resp. magmatických hornin). I v dalších místech patrně existovaly v přírodním korytě Sázavy skalní prahy, v jejichž blízkosti byly vybudovány jezy a náhony.

Existenci brodů můžeme předpokládat naopak v místech pod skalními prahy, kde má řeka snížený spád a rychlost a dochází ke zvýšenému ukládání naplaveného materiálu, čímž mohou v korytě vznikat i mělčiny. Ukládání naplavenin se výrazněji odehrává v místech vyústění bočních přítoků, což způsobí, že se hlavní tok začne volně zakrucovat. Na vyšší hromadění naplavenin v místech ústí přítoků mohou mít vliv i povodně způsobené velkými dešti nebo při jarním tání sněhu.

Z přírodovědného hlediska byla existence brodu přes Sázavu v okolí původního neregulovaného zaústění potoka Žabince do Sázavy příhodná z důvodu hromadění naplavenin pod skalním prahem (situovaném zřejmě v úseku Sázavy u nové budovy Krajské knihovny Vysočiny), s přispěním náplavů potoka Žabince, především v obdobích povodní. Tak vznikla v korytě řeky mělčina vhodná k přebrodění.

Mgr. Jan Juráček, Ph.D.